Nightwish - CZ/SK fanklub

Anette

Alena (Německo): Viděla jsi někdy Nightwish hrát naživo, než tě přibrali do kapely? Potkala jsi předtím někoho ze skupiny?

Anette: Ne, viděla jsem jen DVD End of an Era.

Kristin (Německo): Říkala jsi, že ti Tuomas nejdřív zavolal a řekl, že tě jako novou zpěvačku nevyberou, přestože zpíváš skvěle. Proč ti to řekl? A co ho pak přimělo změnit názor?

Anette: Šlo o to, že mám dítě, ale jak mi řekl potom, byla to od něj přehnaná reakce, trochu moc se bál dalších problémů v budoucnosti kapely.

Alex (Siegen, Německo): Proč album vydáte tak pozdě? Zdá se, že už je hotové (jestli není, klidně mě oprav ;)).

Anette: Důvodem je, že kdybychom album vydali už před létem, museli bychom jako mé první koncerty přijmout festivaly a klukům připadá, že bude pro mě snazší jako první vystoupit na koncertech ve Státech.

Myra (New York): Jakou největší lekci ti dalo mateřství? :)

Anette: Stále se hodně učím každý den, je těžké vybrat jednu věc. Možná to, že musím být trpělivá, umět se zhluboka nadechnout a nebrat vždycky všechno vážně ;=)

Joana (Portugalsko): Četla jsi knihu Nightwish? Jestli ano, co si o ní myslíš?

Anette: Knihu jsem dostala, ale rozhodla jsem se ji nečíst, protože chci kluky poznat od začátku sama. Nechci o nich přijmout žádná cizí slova nebo myšlenky, lidi totiž nikdy předem nesoudím. Myslím, že je vždy důležité soudit sám za sebe a nedávat na jiné lidi.

Celeste (Chile): Co cítíš, když zpíváš?

Anette: Prostřednictvím zpěvu jsem vždy zvládala všechny své vnitřní emoce. Zpívám, když je mi smutno, když jsem šťastná, naštvaná, zahořklá, když mám chuť být "rošťačka"... Když zpívám krásnou hudbu, zaplavuje mě spousta emocí a taky se hned rozpláču, když zpívám něco hodně pohnutého.

Darko (Švédsko):
1) Komu jsi jako prvnímu řekla o tom, že jsi byla přijata na post nové zpěvačky Nightwish?
2) Bylo těžké držet to v tajnosti? Stalo se, že nechybělo málo a už by ti to uklouzlo?

Anette: 1) Svému bratrovi.
2) Ano, bylo to doopravdy těžké. O tak velkou novinu by se člověk chtěl hned s někým podělit, a když to musíte přesto tajit, je to obtížné. Protože neumím tak dobře lhát, musela jsem se celé ty měsíce vyhýbat svým přátelům a jen doufat, že pochopí, až se to konečně rozšíří. A naštěstí opravdu pochopili!

Meira (Helsinky): Už jsem se na to ptala Tuomase, takže teď jsi na řadě ty: která postava z Mumínků bys byla? ;)

Anette: Hmmm... Asi něco mezi Mumínkem a Too-Ticki ;=) Mám v sobě naivitu Mumínka, stejně jako se držím nohama na zemi podobně jako Too-Ticki.

Carol Ann Trachy (Montréal): Ráda bych věděla, jestli se hodláš zapojit do procesu tvorby dalších alb? Měla bys o to zájem? Myslíš, že by proti tomu Tuomas nic neměl?

Anette: Tuomas bude vždy psát texty, jsou to jeho "děťátka", abych tak řekla. Ale na hudbě a melodiích se můžeme podílet my všichni, takže nelze vyloučit možnost, že bych v budoucnosti s něčím přispěla, když budu mít nápady, které se ostatním zalíbí.

Kenny Gastmans (Tessenderlo, Belgie): Vím, že to zní hloupě, ale dokážeš dobře zazpívat staré písně? Tvůj hlas se od Tarjina hodně liší a potěšilo by mě, kdybys zazpívala něco ze staršího materiálu :)

Anette: Tohle ani náhodou není hloupá otázka. Chápu, že si spousta fanoušků s obavami klade otázku, jestli budu moct zazpívat staré věci Nightwish. Na turné budeme hrát stejné množství starých i nových písní a staré věci zazpívám po svém. Budou stejné jako předtím, žádné radikální nové aranže nebo tak; jedinou změnou bude můj hlas. Doufám, že mou interpretaci všichni přijmete a i nadále vás písně budou chytat za srdce.

Kathy: 1) Jak tvoje rodina zareagovala, když jsi jim řekla, že jsi nová zpěvačka Nightwish?
2) Budou na novém albu i balady?

Anette: 1) Měli velkou radost a byli na mě hodně pyšní ;=)
2) Ano, budou.
Nora (Maďarsko): Co bylo pro tebe na konkurzu nejtěžší?

Anette: Celé to čekání. To, že jsem si nemohla plánovat svůj život, protože jsem nevěděla, co mě v nejbližší budoucnosti čeká.

Paul Flynn (Cork, Irsko): Jaké skupiny/jednotlivce momentálně posloucháš, obzvláště ty z oblasti metalu nebo alternativy?

Anette: Sonatu Arcticu, Amorphis, Tarot, Within Temptation.

DMLucia (Cluj-Napoca, Transylvánie): Jak ses srovnala s faktem, že budeš asi dva a půl roku na turné s Nightwish (samozřejmě včetně přestávek), když máš dítě?

Anette: Na to se mě ptají všichni ;=) Zaměstnání spousty mužů a žen vyžaduje hodně cestování, a všichni z nich jsou tedy pryč z domu stejně dlouho a mají děti, zrovna jako já. Hodně takových zaměstnání vyžadují, aby byl člověk po dlouhá období mimo domov, a já toto rozhodnutí učinila také - abych mohla zpívat ve skupině a dělat turné po světě. Můj syn a já spolu komunikujeme pomocí sms, telefonů a počítačů, když jsem pryč. Když jsem doma, trávím s ním tolik času, kolik jen jde. Má kolem sebe spoustu lidí a zatím to funguje dobře. Je na mě pyšný a to, čemu se věnuji, zbožňuje.

Maria (Varkaus): Jaká jsi, když koncertuješ? A taky se jako Tarja během vystoupení milionkrát převlékáš? :D

Anette: Vstřebávám pocity z písní a interpretuji je různě, vše záleží na náladě a textech. Ráda se na pódiu neustále pohybuji a užívám si to, cítím, že se všichni baví - jak skupina, tak i publikum. Převlékat se tolik nebudu, pokud nepůjde o nějakou zvláštní příležitost, jako nahrávání dvd a podobně.

Valeria (Itálie): Co si myslíš o Tuomasových textech? Chápeš jejich význam?

Anette: Už jsem zpívala spoustu různých hudebních žánrů, ale nikdy ne tak jedinečné a pohnuté texty. Jejich smysl neleží vždy na povrchu a díky tomu je ještě zajímavější snažit se je vyložit a pochopit. Cítím, že jeho slovům rozumím výborně, ale jejich pravý význam zná samozřejmě jen Tuomas.

David Connolly (Waterford, Irsko): Kdyby sis mohla vybrat jakoukoliv zemi nebo koncertní halu, ve které bys mohla vystoupit, která by to byla?

Anette: Už od dětství jsem vždycky říkala, že bych někdy chtěla zazpívat ve Wembley aréně, takže se toho asi budu držet dál ;=)

Nina (Kajaani): Jsi z blížících se koncertů nervózní? :)

Anette: Snažím se nedělat si tolik starosti, obzvlášť když je to ještě daleko. Spíše se hlasově i duševně připravuji, abych si pak, až turné začne, mohla být naprosto jistá písněmi i sebou samotnou.

Ocean soul (kerava): Čeho se nejvíc bojíš, když jsi teď v "Tarjiných botách"?

Anette: "Nebojím" se v tom vůbec ničeho. Kluci si mě vybrali a klape nám to, vycházíme spolu. To je pro mě důležité, že jim vyhovuji a že mě podporují. Dokud vím, že stojí za mnou, nebudu se bát.

Nightsun (Chorvatsko): Kdo je tvůj vzor a proč?

Anette: Nemám už v tomhle smyslu žádný vzor, ale vzhlížím k lidem, kteří jsou skromní a moc si o sobě nemyslí.

Lance K. (Bridgewater, New Jersey): Jak bys popsala nový materiál Nightwish? Líbí se ti?

Anette: Nové album je v mnoha směrech úžasné. Je hodně různorodé, najdete tam vše od těch nejtvrdších písní, které Nightwish kdy nahráli, po ty možná nejjemnější. Jsou na něm poznat keltské i etnické vlivy. Orchestr a sbory jsou parádní a směs všech těchto prvků spolu splývá tak, že si posluchač může připadat, jako by zrovna seděl v kině.

David (Kalifornie): Všiml jsem si, že když zpíváš anglicky, máš méně výrazný přízvuk než ostatní skandinávské zpěvačky a zpěváci, které jsem slyšel. Kde ses učila anglicky a čím to, že máš při zpěvu tak přesvědčivý přízvuk? Právě přízvuk je určitě problém pro spoustu zpěvaček, pro které angličtina není mateřským jazykem; bylo to těžké i pro tebe?

Anette: Jazyky a slova mi vždy šly a ve škole to byl můj oblíbený předmět. Vždycky jsem zpívala hlavně v angličtině a učila jsem ji od devíti let; taky jsem s angličtinou spoustu let pracovala - to zahrnuje jak psaní, čtení, tak i překlady z angličtiny i do angličtiny. Angličtina je pro mě stejně přirozená jako švédština a nejlepší způsob, jak se jí naučit, je podle mě používat ji vždy, když to jen trošku jde.

Anja (Německo): Jak se vyrovnáváš s fanoušky "starých" Nightwish, kteří tě nepřijali, protože tě stále porovnávají s Tarjou?

Anette: V životě jsem zjistila, že se člověk nikdy nemůže zalíbit všem. Vždycky se najde někdo, komu budu vadit já nebo můj hlas, ale nic s tím nenadělám.

(): Jak probíhalo natáčení v Los Angeles?
Můžeš nám o něm něco prozradit, nebo jde o "přísně tajné"? ;)
(Dobrá práce a hodně štěstí vám všem, prosím, co nejdřív přijeďte do Anglie!)

Anette: Bylo to parádní!! Nejdřív jsem byla šíleně nervózní, ale když se rozjely kamery, užívala jsem si to! Video měl na starosti Antti Jokinen a mluvit můžu jen o tom prvním, protože to druhé se pořád drží v tajnosti. Amaranth bude založený na slavném finském obrazu "Raněný anděl".
Do Anglie přijedeme příští rok, takže se uvidíme!

Basilis (Řecko): Jakou hudbu posloucháš, když se chceš uvolnit? :):)

Anette: To je různé, ale nejlepší relaxační hudbou je pro mě styl new age. Šumění oceánu, flétna, klavír a jemné delfíní zvuky.

Anette

Brody (Hamilton, Ontario): Ahoj, Anette :) Kdysi mě takhle napadlo... chtělo se ti někdy na koncertě uprostřed nějaké skladby hrozně kýchnout nebo zakašlat nebo provést nějakou jinou tělesnou činnost, která omezuje tvoje dýchací cesty? :P Jestli ano, co jsi udělala?
Anette: No jistě, to se stává skoro každý koncert ;=) Většinou vypiju moc vody, a protože zpívám beltingovou technikou, moje břišní svoje dostávají takový zápřah, že ta voda okamžitě jde zpátky nahoru a taky mám velké problémy s žaludkem, což vede hodně k pálení žáhy. Je to vážně hrozně a prostě se musím snažit dozpívat frázi a pak si říhnout, nadechnout se nebo vypustit ven cokoliv, co je nutné ;=)

Etienne (Severní Afrika): Jaká tvá první zkušenost s hudbou tě přiměla věnovat se jí profesionálně?
Anette: Zpěvačkou jsem chtěla být už odmalička, takže to byl asi můj osud.

Fábio Rosenkrantz (S?o Paulo, Brazílie): Zdravím z Brazílie, Anette! Živím se jako profesionální kouzelník a zajímalo mě: baví tě, kromě hudby samozřejmě, ještě nějaké jiné umění, jako třeba tanec, divadlo, cirkus... a samozřejmě magie?
Anette: Ahoj a zdravím ze Švédska! S kouzly je sranda ;=) A dřív jsem dělala spoustu věcí, jako hraní, tanec, loutkové divadlo, ale magii nikdy. Můj brácha trochu kouzlil, když jsme byli mladší, takže se to možná počítá??? ;=)

Iris (Mäntsälä): Jak pokračuje učení finštiny? Měla bych tohle psát anglicky?
Anette: Docela dobře. Rozumím hodně, ale je pro mě těžké sama mluvit. Finština má tolik koncověk ;=)

Švéd (Švédsko): Kdybys měla světu doporučit tři švédské skupiny/hudebníky, které bys vybrala?
Anette: Těžká otázka, protože je spousta dobrých... ale 1: Musím zmínit svého přítele (nechci prozradit jeho jméno, ale je skvělý!); 2: Patrik „Svärra“ Svärd (Cloudscape) a 3: Nicklas Olsson (člen mé milované Alyson Avenue). Můj přítel hraje opravdu dobře a vím, že to dotáhne opravdu daleko, Patrik Svärra je skvělý kytarista a s jeho a Nicklasovou pomocí jsem nahrála své demo pro Nightwish. Jsou skvělí!

Liliana (Mexiko): Co pro tebe Nightwish znamenají??
Anette: Je to skupina, ve které zpívám, a moje práce. Je to skvělá hudba, bombastická, ale stále plná emocí.

Eve (Velká Británie): Kdybys mohla být na jeden den neviditelná, co bys udělala a proč? PS. Válíš!!!
Anette: Slídila bych kolem svého syna ve škole, abych viděla, jak se doopravdy chová, když nejsem poblíž.

Guilherme Moura (Brazílie): Co znamená „Arska“? =D
Anette: Je to jenom přezdívka, kterou ve Finsku používají.

Irene (Řecko): Jako hudebnice... chceš, aby tvůj syn měl hudební vzdělání? Přihlásila jsi ho na hodiny hudby?
Anette: Protože nevěřím, že v hudbě není pro úspěch vzdělání to nejdůležitější – ale talent, dobré konexe a tvrdá práce, je na něm, jestli se rozhodne věnovat hudebnímu vzdělání čas, hrát na nástroj, nebo ne. Už ho hodně zajímá hra na kytaru, od Emppuho dostal hezkou kytaru, na kterou hraje, a taky zbožňuje Guitar Hero, takže uvidíme, co z toho vzejde. Ale nikdy bych ho do toho netlačila, kdyby neměl zájem. V životě může být čímkoliv, co si vybere, vždycky ho budu bezvýhradně milovat.

andrea (USA): Byla jsi ve škole dobrá, nebo špatná studentka? :)
Anette: Byla jsem dobrá, ale mohla jsem být mnohem lepší, kdybych nebyla tak líná a nemyslela pořád jenom na kluky ;=)

Perizada (Austrálie): Jaká je tvoje nejšťastnější vzpomínka z dětství?
Anette: To, jak jsem byla u svojí babičky a hrála si na princezny se svojí kamarádkou z dětsví Annou-Karin.

MiGda (Mexiko): Ahoj, Anette!! Hrála jsi někdy v Las Vegas? Jestli ano... vyhrála jsi peníze???
Anette: Ne, nehrála. Jenom jsem tam utratila spoustu peněz při nákupech a nechala si udělat hezké tetování ;=)

Mariana (Portugalsko): Ahoj, jak se máš? Vážně zbožňuju tvůj půvabný hlas. Jaké místo na světě máš nejraději?
Anette: Ahoj, mám se skvěle, děkuji! Hrozně moc díky za tvá krásná slova ;=) Na světě je spousta krásných míst, ale poté, co jsem toho na cestách tolik viděla, musím říct, že Švédsko a můj dům jsou ta nejlepší!

Myra (New York, USA): Co máš na turné nejradši a co nejvíc nejsnášíš?
Anette: Nejlepší je vidět nová místa, zpívat, možnost přečíst si spoustu zajímavých knih a mít čas popřemýšlet. Nejhorší je stesk po domově, to, že mi chybí mí blízcí, žít v malém autobuse se samými muži, nemít žádnou přítelkyni, se kterou bych si mohla popovídat, hrozné jídlo a to, jak musím namáhat své tělo a hlas.

Daniel Guarienti (Guá) (Brazílie): Zrovna jsem viděl záznamy z Wacken open Air a byla jsi úžasná. Neděsí tě vystupovat na tak velkém festivalu?
Anette: Ahoj a díky! Wacken byl skvělý! Ne, z velkých festivalů nemám strach, může být děsivější zpívat jen před pár stovkami lidí ;=) Na velkých festivalech mám strach jen ze skupin, které používají ty velké zvukové bomby, protože se pak nemůžu podívat na jiné skupiny před námi nebo po nás. To je škole... ;=(

Anette (Sverige): Ahoj, Anette, moje otázka zní: co je nejhorší a nejlepší stránkou úspěchu? Jsi úžasná, viděla jsem tě v Ruisrocku. Měj se ;=)
Anette: Ahoj, Anette, a velké díky za vřelá slova! Nejlepší na tom je, že můžu zkusit v životě něco změnit tím, že jsem sama sebou a snažím se všem (a obzvláště ostatním ženám a dívkám) dokázat, že svůj sen si může splnit kdokoliv, stačí si jen věřit! Nejhorší je slyšet a číst o sobě hnusné a strašné věci na internetu a v médiích, cítit závist a žárlivost ostatních lidí a nevědět, jestli můžu někomu skutečně věřit. Jsem hrozně ráda, že mám skutečné přátele, u kterých jsem si jistá, že mě mají rádi pro to, že jsem Anette, a ne kvůli Nightwish nebo mému úspěchu.

Jack (UK): Bála ses něčeho obzvlášť moc, když jsi byla malá? :)
Anette: Jako dítě jsem byla hodně citlivá, v tom smyslu, že jsem se bála spousty věcí... jako tmy, duchů, zrůd atd. Ale doteď mi zůstala obrovská hrůza z blesků, bomb, pyrotechniky atd. Ze všech hlasitých zvuků... takže, jak si dokážeš představit, být v metalové kapele pro mě není zrovna jednoduché.

Charlee (USA): Co je první věc, kterou prostě MUSÍŠ udělat, když se po turné s kluky vrátíš domů?
Anette: Kromě toho, že políbím svého syna a svého přítele, se musím projít po době bez make-upu, v pohodlném oblečení, jíst domácí zdravé jídlo a proběhnout se v lese. Ráda se vracím domů ;=)

Mary-Justine (Buffalo, New York, USA): Zpěv v Nightwish je pochopitelně velmi odlišný od zpěvu ve tvé předchozí skupině, Alyson Avenue. Co ses o svém hlase a jeho potenciálu dozvěděla nového po roce koncertování? Co ses naučila dělat jinak? Změnila jsi svou techniku zpěvu?
Anette: Zpívám teď o mnoho víc, a jak říkáš, taky jinak. Naučila jsem se používat techniku zpěvu belting a starat se o své tělo. Je hodně patrné, že je to teď má práce, a ne jen bokovka jako předtím. Taky jsem zjistila, že můj hlas je doopravdy silný a že hodně vydržím! Naštěstí... ;=)

Minnie (Tampere): Změnil se nějak tvůj pohled na Finsko/Finy, teď když jsi s finskými kluky strávila víc času?
Anette: O Finsku jsem toho před Nightwish moc nevěděla, ale teď vidím, že mezi Finskem a Švédskem jsou docela velké rozdíly, navzdory tomu, že se jedná o sousední země.

Emppu

niels (Belgie): Na koncertech házíš do publika hodně trsátek (já jsem si taky jedno chytil, na koncertě v Pukkelpop v roce 2005). Stalo se ti někdy, že už ti došly?

Emppu: Heh... Jo, někdy, když mám z koncertu skvělý pocit, "ztratím" jich fakt dost. A vlastně mi hodněkrát i došly, ale naštěstí mi kytarový technik vždycky přinese další...

Rajner (Neu Wulmstorf (Německo)): Dokázal by sis představit, že by Nightwish v budoucnosti pracovali se dvěma kytaristy?

Emppu: NE! Nikdo z toho nedokáže vymáčknout tolik jako já. =)

Saana (Kalvola): Musím se zeptat, kolik trsátek za jeden koncert spotřebuješ..? A jaká trsátka používáš?

Emppu: Budu muset přemýšlet, hmm... Nevedu si přesné záznamy, ale na posledním světovém turné to bylo asi 4000 kusů celkem. Trsátka jsou značky Nightwish.

Susanne (Norsko): Jakou píseň ses na kytaru naučil jako vůbec první?

Emppu: Nevzpomínám si, ale jedna z prvních písní byl "Roadrunner" od Hurriganes.

Thordis (Norsko): Když tě nějaký fanoušek objeme, lichotí ti to, nebo tě to spíš rozčiluje? =)

Emppu: Strašně rád objímám fanynky =)

ana (Argentina): Máte tip na novou zpěvačku?

Emppu: Ne, nemáme.

Camille Marlow (Austrálie): Proč jsi přešel na kytary ESP potom, co jsi tak dlouho používal Washburn? Bylo to jen proto, že ti firma ESP nabídla podporu?

Emppu: No, částečně kvůli tomu. Od ESP taky dostávám přesně ty kytary, které chci.

Jonas Carvalho de Santana (Brazílie): Mám dvě otázky...

1 - Jak jste na tom ty a Tarja TEĎ?
2 - Co očekáváš od své účasti na sólovém albu Eduarda Falaschiho?

Emppu: 1 - Od Tarji jsem nic neslyšel od posledního koncertu 21. 10. 2005.
2 - No, především očekávám, že dostanu vlastní kopii toho alba. =) Album je už namixované a upravené a řekl bych, že se brzo objeví v obchodech. Je to hodně zajímavý projekt. Edu přišel do Finska, aby tu pobyl a bavil se, zatímco jsem nahrával kytary. Ten brazilský chlapík byl celkem překvapený, když sem dorazil. Bylo tu -25 stupňů a v Brazílii +37. Ale přežil to. Edu mě požádal, abych se k němu připojil i na turné, ale vypadá to, že nebudu mít moc času, protože v červnu začínáme zkoušet a upravovat písně pro nové NW album. Takže se turné pravděpodobně nezúčastním. V podstatě od alba nic zvláštního neočekávám. Bylo skvělé pracovat s báječnými lidmi/hudebníky.

Paula (Jns): To, co předvádíš na DVD, je úžasné! ;D Vážně mě dokážeš rozesmát. Jak tě všechny ty vtípky napadají?

Emppu: Ty řeči se většinou rodí z alkoholu a únavy. Skrývají se někde hluboko v mém mozku a tu a tam vyskočí ven.

Eudes Barletta (Brazílie): Ahoj, Emppu! =) Chtěl bych něco vědět... Tuomas řekl, že nová zpěvačka nemusí mít vzdělání v klasickém zpěvu jako Tarja... Myslíš si, že to změní styl skupiny?

Emppu: Naše písně se dají zpívat i bez klasického tréninku. Já osobně si myslím, že mnohem důležitější je, jak zpěvačka píseň podá a jak použije svůj hlas. Takže zpěvák může být skvělý i bez klasického tréninku. Jako MARCO!!!! =)

Lara (Portugalsko): Máš kromě roku a metal rád i jiné hudební styly??

Emppu: V každém žánru by se dalo najít něco dobrého i špatného. Jestli je to dobré, líbí se mi to bez ohledu na styl =). Vlastně doma metal ani tak moc neposlouchám.

Tristan (Nigérie): Emppu, vím, že jsi kdysi byl ve skupině jménem Altaria. Proč jsi odešel?

Emppu: Nejdřív jsem chodil na koncerty Altarie, abych pomohl Janimu (ze Sonaty Arcticy) a nakonec to skončilo tak, že jsem nahrál pár kytar na jejich album. Musel jsem Altarii opustit, protože jsem na ni už neměl čas.

Anyssa "Viera" T. G. (Trinidad): Nazdar Emppu! Ok, tady jsou otázky.
1 - Za prvé, máš nějakou dobrou radu pro všechny, co se teď učí hrát na kytaru? (podle mě jsi totiž skvělý hráč)
2 - Dále, v jaké zemi hraješ nejraději?
3 - Jaké máš kromě Nw a hudby obecně ještě zájmy?

Emppu: 1. Hodně cvičte. A hrajte hodně různých stylů hudby. Tahle moje odpověď byla asi celkem předvídatelná? =)
2 - Asi by se dalo říct, že jižní Amerika obecně. Lidi tam nemají strach na koncertech šílet... jestli to tak můžu říct. Nebo dále třeba Japonsko. Ta kultura mě prostě fascinuje.
3 - Všechny možné hudební projekty. Hudební styl nehraje tak velkou roli, dokud si prostě nemusím dělat starostí a můžu se bavit s dobrými lidmi. Taky hodně sleduju filmy a čtu. A v poslední době jsem se pokoušel i trochu běhat.

Eric (Spojené státy): Kdy jsi poprvé potkal Tuomase a jaký jsi z něj měl první pocit?

Emppu: Kéž bych si to pamatoval... Byl jsem tehdy hodně malý klučina.

Marde (Joensuu): Mohl bys sepsat všechny melodie z TV, které jsi složil? Tvou hudbu poznávám přinejmenším v několika sportovních programech.

Emppu: Vlastně si ani nepamatuju všechny TV melodie, které jsem složil. Můj kamarád, Tomppa Nikulainen, pracuje v produkční společnosti, která dělá všelijaký materiál pro televizi. Někdy (obvykle den před závěrečným termínem) mi zavolá, že "něco potřebujeme, musí to být zítra". Takže prostě složím pár melodií a ani vždycky nevím, kde budou použity.

Ida Leppänen (Hauho): Už jsi na pódiu někdy rozbil kytaru?

Emppu: Ne záměrně. Na turné se 130 koncerty by se to mohlo docela prodražit.

Parker (Sequim, Washington): Milý Emppu: Na začátek bych chtěl říct, že jsi skvělý kytarista s takovými schopnostmi, pro které by spousta lidí byla ochotna i zemřít. Jaké to je, hrát koncert po koncertě? Občas to musí být hodně únavné a dokážu si představit, že tě to musí i štvát. Ale zdá se, že všechno každý večer proběhne naprosto bez chybičky. Takže, velká otázka, skupina bude bez Tarji znít neuvěitelně zvláštně a nějakou dobu bude bezpochyby trvat, než si na to zvykneme. Jak se teď všechno změnilo, změní se zvuk skupiny hodně výrazně, jak na tom ty a zbytek skupiny jste teď, když Tarja odešla? Pokračujte ve skvělé práci a zůstaňte heavy!

Emppu: Atmosféra s ostatními ze skupiny je skvělá. Brzo začneme nacvičovat nové písně a na to jsme se určitě těšili celou zimu. A zvuk se asi tak moc nezmění. Koneckonců, produkce bude hotová ještě před nazpíváním vokálů, jako to chodilo vždycky. Zpěv sám se přirozeně změní, ale zvuk obecně nijak zvlášť. To ukáže čas.

Stephanie (Nizozemí, Haarlem): Co ti na turné nejvíce schází? A máš nějakou zvláštní věc, kterou s sebou na turné vždycky musíš mít? (CD, kniha, nějaký člověk atd.)

Emppu: Na turné máme každý den tak nabitý... a vždycky je úžasné, když se člověk dostane do hotelového pokoje a je prostě sám. Takže čas od časem mi vážně chybí soukromí. A stejně na tom asi budou i ostatní. A jako první předmět, který s sebou na turné chci vždycky mít, mi v mysli naskočí kytara. =)

Boris Varbanov (Bulharsko): Kdy jsi začal hrát v BROTHER FIRETRIBE a proč ses rozhodl zapojit se do jiné skupiny?

Emppu: Projekt začal v roce 2001 a byla to taková směska hobby/sranda/pivo s přáteli. Po pěti letech se nám podařilo nahrát album. Skupina je skvělá terapie.

Peko (Liminka): Psal jsi, že tvá největší nočmí můra, co se ti může na pódiu přihodit, je to, že by došlo pivo: Takže vždycky hraješ trochu nalitý?

Emppu: Během koncertu vypiju jenom jedno nebo dvě piva a když žádné, nemám moc dobrý pocit. Ale myslím, že bych koncert zvládl i bez piva... možná...

Leevi (Joensuu): Emppu, měl jsi někdy nehodu nebo něco takového, která tě trvale poznamenala tak, že sis něco udělal s prstem a už jsi nemohl hrát? To je moje největší noční můra... :/

Emppu: Něco takového mě děsí taky. Naštěstí jsem se poblíž takové nehody nikdy neocitnul a doufám, že to tak i zůstane.

Jukka

Mari Harinen (Joensuu): Nightwish od zpěvaček asi obdrželi stovky nebo tisíce demo nahrávek. Kdo je může VŠECHNY poslouchat? Najali jste si někoho na to, aby ty nejhorší zahodil a poslal členům skupiny jen ty lepší?

Jukka: Zatím se nám přihlásilo více kandidátek, než jsme si mysleli. Ale každé demo bylo a bude zkontrolováno alespoň jedním členem skupiny. A všechny nahrávky, které přicházejí v úvahu, si poslechne celá kapela. Už máme na novou zpěvačku několik opravdu dobrých tipů, ale s konečným rozhodnutím si dáváme načas, protože každý den přicházejí další dema a my vůbec nemáme naspěch.

David Dadisman (Severní Karolína, USA): Chci se jen zeptat, jak se má tvoje rodina? Absolvuje s tebou turné? Nebo se jim příšerně stýská, když jsi pryč?

Jukka: Obzvlášť teď, když mám děti, je někdy těžké být dlouho mimo domov. Ale hraní a turné miluju, takže se s tím všichni musíme sžít. Má rodina se mnou na turné nejezdí, protože absolvovat turné s malými dětmi by bylo dost obtížné a také proto, že moje žena studuje, takže na turné odjet nemůže. Ale asi si budeme muset všichni zvyknout na to, že kvůli své "práci" bývám často na dlouhou dobu pryč, a kdykoliv se sejdeme, maximálně to využíváme.

Danilo de Oliveira Santos (Brazílie): Jukko... Co od nových Nightwish čekáš?

Jukka: V budoucnost pevně věřím. Už vím, že uděláme nejlepší Nightwish album ze všech. Samozřejmě pořád musíme najít novou zpěvačku, ale protože už máme pár skvělých demo nahrávek, určitě ji najdeme a i vokály budou úžasné. A plánovat budoucnost je teď mnohem snazší a nemusíme se hádat kvůli bezvýznamným drobnostem, takže mám radost.

Anastasia (Rusko): Drahý Jukko, podle mého názoru je Nightwish velká součást tvého života, ale jednoho dne skončí a všechno to bude za tebou, co tedy s tou prázdnotou ve své duši uděláš?

Jukka: To nejde říct. Bude to těžký den a určitě mi bude dlouho trvat doopravdy pochopit fakt, že Nightwish už spolu nikdy nebudou hrát. Doufám, že ten den v blízké budoucnosti nenastane a s Nightwish mě ještě čeká spousta let.

Antisankari (Lost): Jak moc se styl Nightwish na novém albu změní? Kdy ho začnete dělat?

Jukka: Před dvěma týdny se mi do rukou dostalo první demo s 15 novými písněmi. V červnu je začneme zkoušet a upravovat. Nové demo nahrajeme v červenci a nahrávání vlastního alba začne v září. Pro nahrávání jsme objednali všechna studia a také orchestr, takže jsme připraveni na dlouhou dobu dopředu. Je trochu brzo na to říkat cokoliv co se týče stylu nových písní, ale zdá se, že žádné velké změny se konat nebudou. Samozřejmě vždycky musíme přidat něco málo nových věcí, aby byla hudba stále zajímavá, ale zdá se, že "směr", který jsme objevili už na Once, zůstal.

Hanna (Rovaniemi): Jak vznikla přezdívka Julius?

Jukka: Během turné Once Ewo vymyslel přezdnívku "Julius Monte-Carlo" (neptejte se mě, jak na to přišel...). Když jsme hráli v LA, naprosto jsem se zamiloval do Venice Beach a přezdívka se změnila na "Julius Venice Beach". Později byla zkrácena jen na Julius. Jak vznikají přezdívky? Bůh ví. A možná ani on ne.

Sufletel Rada (Rumunsko): Jak by sis novou zpěvačku Nightwish představoval?

Jukka: Bylo by skvělé najít zpěvačku, jejíž hlas zní přirozeně, ale která by byla pořád schopná vyzpívat všechny vysoké tóny. Přirozeně znějícím hlasem myslím to, že by se v něm neměl dát rozpoznat klasický trénink. To je docela výzva, ale vždycky je naděje.

Talia (Londýn): Na tohle už jsem se předtím ptala, ale poneseš někdy svou ženu v turnají v nesení žen? =)

Jukka: =) Tuhle soutěž jsem v televizi párkrát sledoval, ale jsem si docela jistý, že se jí nikdy nezúčastním. Vypadá to jako velká legrace, ale... =)

Jonas Carvalho de Santana (Brazílie): Já a pár mých přátel chceme vědět něco o Sethianu. Když máš v Nightwish prázdniny, hodláš se Sethian nějak pracovat?

Jukka: Mluvilo se o tom, že během přestávky s Nightwish uděláme nové album Sethian, ale pár měsíce jsem o tom už nic neslyšel, takže k tomu asi nedojde. Už v červnu začínáme zkoušet a upravovat nové písně Nightwish, takže nám dochází čas...

Pascal (Belgie): Měl jsi nějaký zvláštní důvod pro to, že jsi prodal bubny, které jsi používal už skoro pět let? To je totiž opravdu dlouhá doba a po takové době se podle mě nástroj stane něčím jako stálým společníkem hudebníka.

Jukka: Své staré bubny jsem prodal proto, že jsem si chtěl koupit nové v jiné barvě, protože tyhle jedny jsem používal už od dob Wishmastera. Taky jsem dostal podporu od Tamy, což mi také pomohlo rozhodnout se k obnově mého vybavení. Nějakou dobu jsem přemýšlel, že bych staré bubny prodávat neměl, protože posledních 4-5 let byly významnou součástí mého života, ale na druhou stranu to jsou jenom bubny. Není třeba to s emocemi přehánět.

Frankie (Londýn): Nosíš během koncertů ucpávky do uší? Z bubnování tě musí pořádně brnět hlava!

Jukka: Když bubnuju, vždy mám ucpávky do uší. Párkrát jsem bez nich hrál doma a necítil jsem se potom zrovna nejlíp. Pokud vím, mám pořád dobrý sluch, a vážně chci, aby to tak i zůstalo.

Celine (Salo): Jaké jméno jsi dal svému synovi?

Jukka: Pokřtili jsme ho Niki Aleksanteri.

Anni (Helsinky): Jukko, jak se daří tvému malému synovi?

Jukka: Nikimu se daří vážně skvěle. Je to asi to nejklidnější mrně na světě. Jenom jí, spí a směje se. Právě mu roste první zub a učí se plazit. Takže na domácí frontě klid.

Wildchild: Jukko, co jsi Luně odpověděl, když se tě zeptala, jestli je váš dům uvnitř nebo venku? =)

Jukka: Požádal jsem ji, ať se zeptá dědečka. Dědeček ví všechno o všem, takže snadné přesměrovat všechny záludné otázky na něj.

Elenya (Askola): Přiložil jsi někdy jazyk na studený kus kovu tak, že se tam přilepil?

Jukka: Myslím, že to udělal každý, takže já nejsem výjimkou. Udělal jsem to hodněkrát, ale nejhorší bylo, když jsem se rozhodl olíznout klepadlo na koberce před naším bytem uprostřed zimy, bylo mi 10 nebo 11. A tím myslím doopravdy OLÍZNOUT!!! Přilepila se tam tak velká část mého jazyka, jak jen bylo možné. Neměl jsem jinou možnost než ji odtrhnout a asi si nedokážete představit, jak moc jsem krvácel. Když jsem si klepadlo prohlédl později, byl tam zřetelný obrys mého jazyka. Ale chybami se člověk učí, že ano...

Jordan Toms (Německo - Oberkirch - Nussbach): Na DVD spousty metalových skupin jsou bubnová sóla. Proč nemáte nějaké i vy?

Jukka: Podle mého názoru jsou sóla JAKÝCHKOLIV nástrojů jen plýtváním cenného času na koncertech. Na celém světe je jen velmi málo bubeníků, kteří umí hrát sóla tak zajímavá, že to ospravedlňuje jejich smysl. A protože já mezi tyto bubeníky nepatřím, nikdy sólo hrát nebudu.

Italský fanklub Nightwish (Itálie): Drahý Jukko,
toto je sbírka otázek od členů italského fanklubu Nightwish. Připravili jsme jediný seznam, abychom se vyhnuli opakovaným otázkám... a snad ti i usnadnili práci při odpovídání ;)

1. Mohl bys nám prosím říct, jak se zrodila tvá vášeň pro heavy metal? (Miriam)
2. Proč ses rozhodl hrát na bubny? (Miriam)
3. Můžeš nám něco říct o svém životě na turné? Jsi rád na cestách? (Miriam)
4. Už sis poslechl materiál pro nové album? Můžeš nám o něm něco prozradit? (DarkGape)
5. Co od nového alba po Tarjině odchodu očekáváš? (DarkGape)
6. Jaké album Nightwish je tvé nejoblíbenější? (Silvia)
7. Proč si říkáš Julius? (Federico)
8. Příští rok jedu do Finska. Kam myslíš, že bych měl jít? Co stojí za vidění? (Diego)
9. Je těžké být otcem a měsíce nevidět domov? (Giuliana)
10. Byli jste s Tarjou přátelé? Jaké byly její vztahy se skupinou (s tebou a s ostatními kluky)... Byla kamarádka, nebo spíše něco jako spolupracovnice? (Giuliana)
11. Kterou píseň hraješ naživo nejraději? (Martina)
12. Čím ses živil, než jsi se stal hudebníkem? Kdy sis uvědomil, že se Nightwish stali tvojí prací? (Riccardo)
13. Kdybys nehrál na bubny, na jaký nástroj by jsi hrál? (Davide)
14. Co si myslíš o obdivovatelkách? (Alex)
15. Co bys dělal, kdyby tvé děti chtěly mít stejné "zaměstnání" jako ty? Podporoval bys je v tom? (Valentina)

Díky za tvou trpělivost! Zůstaň heavy :D

Jukka: 1. Myslím, že to způsobilo album od Metallicy "... And Justice For All", to mě opravdu přivedlo k metalu. Má sestra ho měla double vinyl a já si ho pořád dokola přehrával. Prostě jsem ho miloval a pořád miluju.

2. Vlastně jsem si je nevybral. To můj učitel mě přesvědčil, abych začal bubnovat. Byl jsem ve čtvrté nebo páté třídě a v místní hudební škole poprvé začínaly hodiny na bicí. Můj učitel mi řekl, že bubny by pro mě mohly být perfektním nástrojem, tak jsem šel na zkoušky. Přijali mě a tak všechno začalo.

3. Miluju turné. Samozřejmě teď, když mám doma malé děti, je vždycky těžší odjet na turné, ale protože koncertování a hraní naživo tak miluju, prostě se s tím musím sžít. V podstatě nesnáším nahrávání ve studiích, protože všechno musí být perfektní. Je to pro mě prostě moc stresující prostředí. Naživo je všechno mnohem uvolněnější a já se můžu prostě bavit. A kromě toho, že mám možnost hrát naživo, taky rád potkávám nové lidi a navštěvuju nové země.

4. Odpověď najdete u jiné otázky.

5. Také zodpovězeno u jiné otázky.

6. Pořád je to Once. Samozřejmě že tohle musí říkat všichni hudebníci, naše poslední album je rozhodně naše nejlepší, ale já si to doopravdy myslím. A naše další album bude ještě lepší...

7. Odpověď najdete u jiné otázky.

8. Rozhodně se musíš podívat někam mimo Helsinky. Obhlídní si přírodu a objev "skutečné" Finsko.

9. Někdy to doopravdy těžké je. Vážně musím vzdát čest své ženě za to, že má takové pochopení. Kdykoliv se vrátím domů, snažím se to své rodině oplatit. A s Nikim je skvělé, že mám možost být doma, než bude mít 1,5 až 2 roky a že uvidím, jak roste a učí se všechny ty nové věci.

10. Považoval jsem nás za přátele, než se něco stalo. Během posledního roku nebo dvou jsme spolu prostě přestali mluvit a už jsme se spolu nescházeli na jednom místě (kromě pódia). Takže v podstatě jsme vyjma koncertování nedělali nic společně.

11. Ke konci Once-tour to byla Ghost Love Score.

12. Před Nightwish jsem neměl žádnou trvalou práci. Měl jsem jenom nějaké letní brigády na měsíc nebo dva. Asi někdy na turné k Wishmasterovi jsem si uvědomil, že z Nightwish žiju a nemusím si od rodičů ani kohokoliv jiného půjčovat peníze, abych všechno zaplatil.

13. Nedokážu si představit, že bych hrál na něco jiného než na bubny, takže kdybych nebubnoval, asi bych nehrál na žádný jiný nástroj.

14. Copak nějaké jsou...??? 15. Ano, podporoval. Rozhodně bych své děti povzbuzoval, aby se držely svých snů, ať už by byly jakékoliv. Vážně nechápu rodiče, co se snaží své děti donutit, aby splnily jejich vlastní nesplněné sny. To je prostě špatné, ale naneštěstí docela běžné...

Asia (Polsko): Jukko, proč se na žádných fotkách neusmíváš? Máš ošklivý úsměv? Samozřejmě si jenom dělám srandu. Tak proč?

Jukka: Nevím. Prostě mi nepřipadá nic vtipného na tom, že musím pózovat... Ne, taky si dělám srandu. Prostě se mi víc líbí, když fotky nevypadají jako reklama na zubní pastu.

David Pedersen (Dánsko): Vždycky mě zajímalo, jestli jsi na své svatbě měl svůj slavný šátek.

Jukka: =) Chtěl jsem, ale moje žena (a pár zrádců kolem mě) mě přemluvili. Ale jako bezvýznamný protest bezvýznamného muže jsem měl svůj šátek v náprsní kapse tak, aby ho každý viděl.

Tuomas

Christiane (Sao Paulo - Brazil): Zajímalo by mě, co pro tebe znamená "duše oceánu"...

Tuomas: Asi je to ten nejlepší způsob, jak mě dvěma slovy popsat. Některé věci je lepší nechat nevysvětlené.

Saga (Tampere): Co by sis do budoucna přál? Co je v tuto chvíli to nejlepší ve tvém životě?

Tuomas: Lidé kolem mě, vytváření nového alba Nightwish, táborák každou noc a každý týden komiks s Kačerem Donaldem. Budoucnost je otevřená; díky tomu je vlastně tak zajímavá. Doufám, že mi přinese spoustu štěstí skrz krev, pot a slzy.

Laluna (Norsko): Co tě tak fascinuje na oceánu?

Tuomas: Krása, divokost a záhadnost. Voda je můj živel.

Shawna (Quebec, Kanada): Jen by mě zajímalo, jaký myslíš, že by tvůj život byl bez Nightwish? Myslím tím, jestli jsi měl jako mladší v plánu nějakou kariéru, něco jiného než hraní? Založit skupinu je vždycky riskantní, tak jsem si říkala, jestli jsi někdy měl nějaký plán B nebo tak něco?

Tuomas: Věřím, že můj život by byl klidnější, vyrovnanější a možná nudnější. Měl jsem se stát mořským biologem, to byl můj dětský sen. Rok jsem na univerzitě studoval přírodní vědy, ale pak převážila hudba. Pořád je ve mě ukrytá spousta z přírodovědce, ale to ta "akademická zácpa" mě nudila nejvíce. Nelituji své volby. Doufám, že nikdy nebudu litovat.

Weston (New York): 1. Jak přistupuješ k psaní textů? Vybereš si nějaké téma a přinutíš se psát o něm, protože chceš, nebo se před tebou prostě texty postupně objevují, ještě než sis vůbec stihl vybrat nějaké téma?

2. Co ti ve tvém životě chybí nebo si alespoň myslíš, že chybí?

Tuomas: 1. Nejdříve vždycky vymyslím téma. To znamená, že vždy vím, o čem budu psát, ještě než zapíšu první verš. Potom text začne plynout z mé mysli. Někdy ale může být psaní text peklo na zemi. Mám dobrý příběh, ale verše prostě nesedí k melodii zpěvu, nesedí správně rytmicky, zpěvák/zpěvačka tuhle konkrétní část nedokáže vyzpívat. Pořád je to však ta nejuspokojivější práce, jakou si umím představit.

2. Vyrovnanost mysli.

Anna (Pennsylvania, USA): Jaký je tvůj nejoblíbenější film od Disneyho?

Tuomas: Kráska a zvíře, Fantasia, Šípková Růženka

AnaCaramella (Brazílie): Najdeme na novém albu nějaké texty, které napsali jiní členové skupiny?

Tuomas: Texty ne. Hudbu ano.

Javiera V. Orchard (Chile): Co je největším snem, který chceš uskutečnit, s Nightwish a bez skupiny?

Tuomas: Mým největším snem s Nightwish je stále udělat nejlepší album a odehrát nejlepší koncert. Kdybych prozradil své další, osobní sny, zvrhlo by se to ve starmódní a zdlouhavé, nesmyslné kecy.

Matti (Finsko): Tuomasi, na mé vlajce Nemo držíš kříž... Zajímalo by mě, jestli jsi věřící?

Tuomas: Ne věřící, spíš uvažující jedinec s otevřenou myslí. Náboženství a jejich dogmata nejsou nezbytně špatná. Špatnými je dělají lidé, kteří si je nějak vysvětlují.

Hannah (Illinois, USA): Tuomasi... když jsi pojmenoval svoji skupinu, mělo jméno nějaký určitý smysl? Bylo to něco, co jsi vymyslel přímo na místě?

Tuomas: Nightwish je jednoduše jméno první písně, kterou jsme kdy udělali.

MT (Srbsko): Řekni mi čestně, byl jsi někdy zamilovaný do Tarji?

Tuomas: Jestli teď řeknu jediné zavádějící slovo, budu zase v bulváru...
Řekněme, že jsme měli zvláštní citový vztah bez jakýchkoliv romantických sympatií. Mezi jejím hlasem a mými písněmi hořel oheň.

Giannina Huguet (Santiago, Chile): 1. Co se poslední dobou děje ve For My Pain, Myslíš, že s tím projektem budete do budoucna pokračovat?

2. Sledoval tě někdy nějaký fanoušek tak, že by tě to vystrašilo?

Tuomas: 1. For My Pain je taková terapie, proto tuhle skupinu děláme, když máme čas. V tuto chvíli mají všichni moc práce s Eternal Tears Of Sorrow, Charon, Reflexion a Nightwish, takže by bylo nemožné cokoliv udělat společně. Ale pořád máme v plánu dělat další alba a několik písní už je na světě. Prostě musíme čekat a najít si čas.

2. Ne, to se mi nestalo.

Asena (Istanbul): Věnuješ se kromě hudby ještě nějakým kreativním činostem? (např. kresby, malování, fotografování atd.)

Tuomas: Ne, dělám jen hudbu. Nedokážu nakreslit nic pořádného.

Macu (Saarijärvi): Na albu Once je "tradiční" symfonický orchestr. Máte v plánu udělat koncert za doprovodu symfonického orchestru?

Tuomas: To už je dlouho naším snem. Turné Once původně mělo být zakončeno takovýmto koncertem, ale z různých důvodů jsme se to rozhodli odložit někdy do budoucna.

Mika (Joensuu): Pro album "Sarvivuori" Tima Rautiainena jsi napsal píseň "Hiljaisen Talven Lapsi". Je to naprosto dokonalý kousek. Napsal jsi tu píseň konkrétně pro Tima nebo to byla stará nenahraná píseň Nightwish?

Tuomas: Tato píseň (Dítě tiché zimy) byla napsána přímo pro Timovo sólové album. Vlastně to po Sleeping Sun byla druhá píseň, kterou jsem udělal "na zakázku". Byl jsem docela podezíravý ohledně reakce skupiny na tuto píseň, ale do alba dobře sedí, navzdory jejím bombastickým/melodramatickým elementům.
Psaní finských textů je ale docela výzva.

Mikko Pöntinen (Kuovola): Používáš pro zapisování písní písní papír a pero nebo počítač?

Tuomas: Nikdy nepoužívám počítač a téměř nikdy nepíšu noty. To jsem udělal jen pro orchestr a sbory pro Once (zapsal jsem základní akordy a melodie).

Samuel 3v. (Tampere): Když jsi byl dítě, měl jsi rád dinosaury a draky?

Tuomas: Dinosauři mě nikdy moc nenadchli, ale draci a další stvoření z fantasy stoprocentně ano. Jo, a taky Nalle Luppakorva, mužíčci hupsis, indiáni, vlci, bratři Lví srdce a koně Histamiini!

Neznámý: Během koncertů docela hodně děláš headbang. Přehnal jsi to někdy tak, že ses praštil hlavou o klávesy?

Tuomas: Jen jednou, myslím. Ale moje vlasy, náhrdelníky a náramky se mi docela často zasekávají mezi jednotlivými klávesami. Je docela ponižující zážitek, když se z tohohle problému během koncertu snažím vyprostit.

Neznámý: Máme na turné nového alba šanci, že na podzim 2007 navštívíte i USA?
Odkud bereš inspiraci pro tu nádhernou hudbu, kterou píšeš?

Tuomas: Turné po Státech v roce 2007 je možné, dokonce pravděpodobné.

Inspiraci (tomuhle slovu zrovna nefandím) beru z velkých emocí ve mně, které prostě musím nechat uvolnit. Každodenní zkušenosti, sny, obavy, přání a tak dále. Psaní písní vyvrtá díru do hlavy a ta pára vytryskne ven. Je to můj vlastní blázinec a obranný mechanismus proti světu.

Neznámý: Myslíš si někdy, že my holky v první řadě jsme šílené? Na DVD End of an Era to aspoň vypadá, že jsme...

Tuomas: Samozřejmě že jste a my jsme šílení taky. Ale co je nejdůležitější, vy jste skutečné. Za to vám patří díky.

Neznámý: Kam chodíš nejraději na túry?

Tuomas: Kolem Kiilopää, v národním parku ve finském Laponsku. Pobřeží na severu Norska.

Neznámý: 1. Jak se stalo, že ses objevil na videu "Trashed & Lost In Helsinki" od Children Of Bodom? Byla to jen souhra náhod, byl jsi zrovna v klubu Tavastia, když se tam právě objevili?

2. Jak ty/celá skupina vycházíte s Children Of Bodom? Všiml jsem si totiž, že jste se o nich zmínili v děkovačkách na vašich bookletech... Bylo by vážně úžasné, kdybyste s COB byli přátelé, to by totiž znamenalo, že dvě mé nejoblíbenější skupiny se přátelí.

Tuomas: 1. Bylo to čisté štěstí (nebo neštěstí). Jak si vzpomínám, s Johnem Two-Hawks jsme tam sledovali koncert Tarot.

2. Vycházíme spolu skvěle. Alexi a já jsme spolu jednou dokonce jeli na dovolenou, do Orlanda ve Finsku.

Neznámý: Jaké nejkrásnější nebo nebo nejúžasnější místo na světě jsi kdy navštívil? Proč?

Tuomas: Tenhle seznam by byl velký jako Bible... Divokost Laponska, Modré hory poblíž Sydney, podvodní zážitky z celého světa, jen abych zmínil pár. Kvůli přírodní kráse a divokosti.

Neznámý: Jak ses cítil mezi členy londýnského orchestru, jak ses cítil, když jsi slyšel, jak hrají tvé písně?

Tuomas: Ti hudebníci jsou vynikající a já se cítím ohromně poctěn, že hráli naši hudbu. Nemůžu se dočkat, až s nimi zase budu mít čest při nadcházejícím nahrávání.

Neznámý: Je tak těžké vymyslet pro tebe nějakou otázku. Co myslíš, proč tomu tak je?
Kdyby sis přál, aby zfilmovali nějakou knihu a ty bys skládal soundtrack, která kniha by to měla být?

Tuomas: Protože všechno už bylo prozrazeno. Až moc, abych řekl.
Tou knihou by byla "Temná věž" od Stephena Kinga.

Neznámý: 1. Řekl jsi, že kdybys měl možnost, vrátil by ses o dvacet let v čase. Co bys dělal?

2. Kdyby sis mohl vybrat nějakou postavu s Disneyho nebo z Pána prstenů, která tě charakterizuje, kdo by to byl? A proč?

3. Lidé po celém světě tě milují. Jsou lidé, kteří tě zbožňují, jako bys byl Bůh! Dívky, které by udělaly cokoliv, aby tě na chvíli spatřily. Co si o tom myslíš? Máš pro ty lidi nějaký vzkaz? Pro ty dívky?

4. Kdyby byl dnes tvůj poslední den na Zemi, jaké tři věci bys udělal jako první?

Tuomas: 1. Learn to live by looking at myself back then.

2. Zvíře z Disneyho "Krásky a zvířete". (NE to neuvěřitelně vyfintěné princátko na konci filmu).

3. Milují hudbu, ne člověka. I to je ale pořád hodně lichotivé.

4. Zasadil strom, napsal píseň a skoncoval s kouřením.

Neznámý: 1. Nejnovější Nightwish album obsahují velké orchestry a sbory. Píšeš je sám? Jakou roli jsi hrál v orchestraci své hudby? A dále, co tě vedlo k tomu, že jsi změnil svůj styl? (Alice)

2. Často tě vidím na fotografiích a koncertech s křížem. Někteří lidé taky věří, že ve tvých textech se skrývá náboženský význam. Má v úmyslu, aby Nightwish propagovali křesťanství, nebo jsi prostě jenom pobožný / nosíš kříže jako módní doplněk? (Jacob)

3. Tvé texty jsou hodně romantické, ale svým fanouškům připadáš, jako bys držel celibát. Je to pro tebe soukromá věc? Jsi homosexuál? (Janine)

4. Některé skupiny používají klávesy k imitaci zvuků každodenního života. V Nightwish ale neslyšíme žádné zvuky motoru/míchačky. Takže jaká je podle tebe hlavní úloha kláves v Nightwish? (Sung Bin)

5. V jaké rodině jsi vyrostl? Oba rodiče? Sourozenci? Velká rodina? Jaké je povolání tvých rodičů? Máš ke své rodině stále blízko? (Cassandra; Diane)

6. Stýkáš se rád s fanoušky, nebo se snažíš zůstat mimo střed pozornosti? Bojíš se, že bys mohl skončit jako John Lennon? (Nora; John)

7. Jaká píseň Nightwish je pro tebe při hraní největší výzva a proč? (Andrew)

Tuomas: 1. Píšu základní nápady, riffy a melodie. Ale o aranžích / psaní not pro orchestru toho vím hodně málo, takže tehdy se do toho vloží pan Pip Williams. Na základě mých nápadů napíše partituru, často do aranží přidá nějaké nové nápady. Je to neuvěřitelný člověk a za všechno, co udělal, mu hodně dlužíme. Tenhle symfonický styl byl vždycky náš, ale jen na předchozích dvou albech jsme měli možnost ke klávesám přidat i opravdový orchestr.

2. Není to záležitost módy ani podpora křesťanství. Tenhle křížek nosím z osobních důvodů.

3. Je vždycky hezké, když mám zpětnou vazbu na svůj vzhled. Mám rád holky.

4. Hlavní úlohou kláves je vždycky zahrát potřebné části v každé písni, stejně jako je to se všemi ostatními nástroji. Přirozeně klávesy používám i jako nástroj na skládání písní.

5. Moje mamka je učitelka v důchodu, můj táta je také v důchodu, dělal inženýra. Mám dva starší sourozence, sestru (uroložka) a bratra (asistent patologa). Jsme docela zvláštní banda, ale jsme si všichni hodně blízcí.

6. Takových věcí se nebojím, meteorit na moji hlavu může spadnout kdekoliv. Rád trávím čas s fanoušky, kdykoliv je to možné, ale když dojde na světla reflektorů a pozornost veřejnosti, vždy se raději držím v pozadí.

7. Bless the Child je překvapivě těžký kousek. Z těch smyčcových staccat dostávám křeče.

Neznámý: Co jsi ve svém dopisu Tarji myslel "kulturními rozdíly", když ses zmiňoval o Marcelovi? Je něco špatného na tom, že je z Latinské Ameriky?

Tuomas: Byl to dopis od celé skupiny, ne můj. Kulturními rozdíly jsem myslel to, že se na některé věci díváme odlišně, protože jsme se je skrz mateřské mléko naučili jinak. Způsob, jakým se věci v hudebním průmyslu řeší v Jižní Americe a například v Evropě, se docela liší. Vůbec to nemá nic společného s faktem, že je někdo z Latinské Ameriky. Mám odtamtud spoustu dobrých přátel a jsem ten nejméně rasistický člověk na světě, pokud je tohle to, co naznačuješ. Ale když se někdo (nezáleží na tom, odkud pochází) objeví a začne ovládat můj výtvor a mou životní práci, chci pochopit, proč se to děje a proč se ten konflikt nedá vyřešit. Odpovědí je chamtivost a skutečnost, že na věci nahlížíme z naprosto odlišné perpektivy, dokonce bez záměrně špatných myšlenek. Částečně díky kulturním rozdílům.

Callum Thomson (Sydney, Austrálie): Máš nějakou radu pro novou, připravovanou power metalovou skupinu? Abys měl představu o našem současném složení: hlavní/rytmická kytara / vokál, basová kytara/vokál, bubny, klávesy/vokál (ženský) a operní vokál (ženský)/midi aranže. Dík za jakoukoliv pomoc! - Luca.
P.S. Proč jsi nechodil na lekce zpěvu?

Tuomas: Můžu vám nabídnout jen klišé: naslouchejte svému srdci a zkoušejte/pracujte až do úmoru. Nohama na zemi, ale hlavou v oblacích.
Nezpívám, protože mě zpívání nebaví. Mám trauma z toho, jak jsem před pár lety zpíval jako mezek před 25 000 lidmi na Wacken Open Air.

Neznámý: Vždycky mě zajímalo, jak skládáš své písně... Co vymyslíš jako první, melodii nebo texty? Co z těch dvou je snazší napsat?

Tuomas: Nejdříve mám nápad na příběh písně. Pak už jde o vykreslení konkrétního příběhu / emoce hudbou. Texty obvykle přicházejí na řadu jako poslední. Písně jsou pro mě krátké filmy, které vidíte svýma ušima. Příležitostně se může hudba pro píseň vyvinout v něco, co jsem neměl v plánu, už nevypráví ten původní příběh. To se stalo například u "Stargazers" a jedné nadcházející písně. Považuji se za pomalého skladatele a hudba i texty jsou stejně těžkým úkolem.

Louise (Anglie): Hraješ nebo sleduješ nějaký sport?

Tuomas: Když jsem byl mladší, hrával jsem tenis a finský baseball. Dnes už je to jen příležitostné běhání, posilování, turistika atd. Většinou sleduji finskou baseballovou ligu, ale také velké zápasy ve fotbale a hokeji. Vlastně jsem úplně zažraný do fotbalového světového poháru.

Persiancat: Byla tvá sladká perská kočka někdy na kočičí výstavě? Jaké je její oficiální, registrované jméno?

Tuomas: To nevím. Jsou to spíše kočky mojí mámy než moje. Jmenují se Nauskis a Kurnaus.

Mari (Joensuu): Jak to zatím jde na vašich zkouškách?

Tuomas: Prostě skvěle! Spolu jsme už nazkoušeli patnáct písní. Takže z těch šestnácti, které jsme měli, se do finiše neprobojovala jenom jedna. Za týden začneme nahrávat demo.

Beezqp (Polsko): Lidé chtějí, aby ses jim podepsal na covery alb, ruku, plakáty atd. Myslím, že je skvělé, když můžeš podepsat cover Nightwish, ale taky docela nudné... Co byla ta nejzvláštnější věc, kterou jsi zatím podepisoval?

Tuomas: Zadek, kozy, Bible.

Janne (vaasa): Můžeš nám říct, jestli na nadcházející album nahrajete nějaké covery, nebo to ještě nevíte? :)

Tuomas: Nahrajeme jeden cover. Mám v něj velké naděje, ale jestli nakonec na albu bude nebo nebude, to zatím nevím.

Charon (Kontilahti): Cítil jsi někdy jako umělec/hudebník neschopnost? Můžeš být se svou prací spokojený a pyšný na ni? Jak se cítíš, kyž hraješ své písně a slyšíš reakci lidí? A poslední... kdyby sis mohl vyměnit svou úlohu s jakoukoliv fiktivní postavou, kdo bys chtěl být (Kačer Donald, Jack Sparrow?).

Tuomasi, děláš báječnou hudbu! DĚKUJU TI ZA TO!

Tuomas: 1. Neustále. "Dítě tiché vody" je právě o tomhle pocitu neschopnosti. Jako lidské bytosti i hudebníka.

2. Do určité míry můžu být pyšný na světy, které jsem stvořil a možná stárnu, ale teď, ale teď se můžu ohlédnout na všechno, co jsem udělal a s pýchou se zasmát.

3. Robinson Crusoe

Díky tobě za ta krásná slova.

Jukka 2

Christian Y (Švédsko): Mají pro tebe tvá tetování nějaký zvláštní význam?

Jukka: Všechna má tetování něco znamenají. Nejde-li o nějaký hlubší význam, alespoň mi připomínají určité období v mém životě. Ale nejdůležitější jsou pro mě na rukou vytetovaná jména mých dětí.

Joana (Portugalsko): Když nahráváte album, nahráváš svou část raději sám, anebo jsi rád, když jsou kolem tebe ostatní?

Jukka: Kdykoliv něco nahráváme, chci, aby u toho pokaždé byl Tuomas. On je totiž jediný, kdo ví, jak by píseň měla nakonec znít. Můžeme spolu probírat aranže, a když je to nutné, něco změnit. A samozřejmě potřebuji Mikka a Tera, aby se postarali o technické věci, podílejí se i na aranžích. A obvykle mi nevadí, jestli poslouchá i někdo jiný... až na dny, kdy jde všechno špatně a nic se mi nedaří...

Johanna (Kempele): Proč jsi nebyl na představení alba Dark Passion Play v Helsinkách?

Jukka: Jen asi den nebo dva předtím jsme se vrátili z natáčení klipu v Los Angeles. Hned po představení alba v Helsinkách jsme museli do Londýna na poslech, tak jsem se rozhodl stavit se domů a ověřit si, jestli tam ještě vědí, jak se jmenuju.

Anna (): Vydáte nějaké dvd s koncertem z tohohle turné?

Jukka: Ještě jsme se nerozhodli a asi se ani v nejbližší době nerozhodneme. Vždycky jsme říkali, že nebudeme dvd se záznamem koncertu vydávat po každém albu, ale jeden nikdy neví, takže ještě uvidíme, jak to dopadne.

Günther (Německo): Co si myslíš o tom, že několik skladeb z nového alba už "prosáklo" na internet?

Jukka: Jo, štvalo mě to, když jsem o tom slyšel poprvé! Je neuvěřitelné, že někteří lidi nemají vůbec žádný respekt vůči majetku druhých nebo jejich celoroční práci! Ale žijeme teď v internetové éře a zdá se, že nemůžeme rozhodovat za sebe a dělat věci tak, jak bychom chtěli, takže nemá smysl kvůli tomu fňukat.

Fede (Rosario (Argentina)): Kolik hodin denně cvičíš?

Jukka: Příliš málo. Pořád se těším, až budu cvičit, ale nějak mám pořád na starosti plno věcí a pak mi večer dojde, že děcka už spí a asi už není tak dobrý nápad hrát na bubny. Takže, abych odpověděl; když se mi daří cvičit půl hodiny třikrát týdně, je to pro mě luxus.

Is (Norsko): Necítíš se trochu méně jako muž, když používáš make-up? ;)

Jukka: Má mužnost nebo její nedostatek nikdy nezávisela na make-upu nebo podobných povrchních věcech. V životě mám mnohem důležitější věci než pořád myslet na to, jak mužně podle ostatních vypadám. Podařilo se mi zajistit dědice a nepozoruju na sobě (aspoň zatím) žádné divné záliby, netrpím náhlými změnami nálady a netoužím po tom zhubnout o pět kilo úplně bez námahy...

Maja,Marija & Andrea (Backa Palanka, Srbsko): Nastal v tvém životě někdy okažmik, kdy sis přál být někým jiným? A pokud ano, kým?

Jukka: Nikdy jsem nechtěl být žádnou konkrétní osobou. Ale samozřejmě jsem měl pár slabých chvilek, kdy jsem například něco doopravdy zmršil a cítil se kvůli tomu mizerně; to by pak bylo skvělé, kdybych byl někým jiným.

ana (3): Jak se máš?

Jukka: Díky za optání, právě teď se mám celkem dobře. Sedím u počítače a odpovídám na dotazy. Kolem mě běhají děcka a dohadují se, pořád se na něco ptají, a to mi trochu psaní odpovědí ztěžuje. Taky jsem trochu unavený, takže dám děcka brzo spát a asi si pak pustím nějaký film, možná si dám pivo nebo dvě a půjdu spát.

Jorn van Schaik (Nizozemí): Kdyby sis na koncertě mohl s nějakou jinou skupinou zaimprovizovat, koho by sis vybral a proč?

Jukka: Zahrát si s Linkin Park by mohlo být dobré. Jejich hudba se mi hodně líbí a asi by bylo taky skvělé dát si s nimi na pódiu pár jejich písní naživo.

Nicolas (Paříž, Francie): U které písně z "Dark Passion Play" se už nemůžeš dočkat, až si ji zahraješ naživo?

Jukka: Rozhodně je to "The Poet And The Pendulum"! Ta píseň fascinuje posluchače i hráče, takže to bude paráda!

Gabi (Rumunsko): Čeho si na vaší nové zpěvačce vážíš nejvíce?

Jukka: Přátelství, realismu a také toho, že myslí na druhé lidi.

Nefi Kuolema (Česká Republika): Vaříš rád? A musíš jako manžel občas vařit? =)

Jukka: Vlastně vaření miluju. Jsem lakto-ovo-vegetarián, takže je pro mě vždycky trochu výzvou uvařit dobré jídlo, které si můžou dát i moje děti. Ale mám pár specialit, které vždycky uspějí. A je vždycky velkou výzvou uvařit pro naše návštěvy, protože většina mých přátel jí maso, a kdykoliv jim řeknu, že dostanou vegetariánské jídlo, říkají, že si přinesou vlastní. Ale aspoň zatím většině lidí má jídla chutnala. Nebo byli možná jenom zdvořilí...

Lutz (Pinneberg, Německo): Jak často se ti protrhnou bubny? Bojíš se, že by se ti to mohlo stát během koncertu?

Jukka: Potah na bubnech se tak často neprotrhne, protože na turné nebo ve studiu je pravidelně měníme, abychom předešli protržení během hraní. Když cvičím doma, tak se to ale někdy stane, protože jsem strašně líný na to, abych ho měnil tak často.

Nefi Kuolema (Česká Republika): Myslíš si, že rozumíš Tuomasovým textům?

Jukka: Vždycky si Tuomasovy texty opravdu pečlivě pročítám a snažím se zjistit, co se v nich píše. Vždy je chápu svým vlastním způsobem, který se nutně nemusí shodovat s Tuomasovou původní myšlenkou nebo příběhem. Ale stejně, texty jsou pro mě velmi důležitou součástí písně, obzvláště u Nightwish.

kirsi salmentie (Kerava): Plánuju, že bych koncem roku nechala svoji fenu mít štěňata, tak se má otázka týká právě toho... Mláďata ve vrhu se vždy po něčem pojmenují a já bych jim ráda dala jména po Nightwish, konkrétně po vašich písnich, jako Nemo atd. Nevadilo by vám to? Jmenoval by se pak po vás celý vrh :)

Jukka: Byla by to obrovská čest. Tak jenom dál přemýšlej o vhodných jménech.

Ariel (Arizona, USA): Jukko, zajímalo by mě, jestli máš ty a ostatní kluci s Anette nějaké komunikační problémy? Samozřejmě mluvíte anglicky, ale většinu času se spolu bavíte finsky, pokud vím. Je komunikace s Anette těžší, protože je Švédka? Mluví taky anglicky, ale dokážu si představit, že vyjádřit určité myšlenky musí být těžké, vzhledem k tomu, že angličtina není vaším mateřským jazykem.

Jukka: Aspoň zatím jsme na žádné komunikační problémy nenarazili. Když je ochota to zvládnout, vždycky se to nějak vyřeší. Anette mluví anglicky výborně, takže dokud neprobíráme jadernou fyziku nebo tak něco, zvládneme to v pohodě. A navíc - pořád pochytáváme víc a víc ze švédštiny, ať se nám to líbí, nebo ne... :)

Linda (Nizozemí): Proč ses stal vegetariánem?

Jukka: Četl jsem knihu "Oikeutta eläimille" (Spravedlnost zvířatům) a uvědomil jsem si, že nemusím zabíjet, abych se uživil. Jsem vegetarián už pět let a pořád žiju.

monica (Polsko): 1. Jaký je tvůj názor na osud?
2. Co je v tvém životě na prvním místě?

Jukka: 1. Pro mě není osud ničím předem určeným. Je to něco, co se tvoří v důsledku tvých rozhodnutí a rozhodnutí ostatních lidí. Takže osud je výsledkem všechn voleb a rozhodnutí.
2. Samozřejmě jedině rodina, ale svět naštěstí není úplně černobílý. Priority se dají vyvažovat podle situace.

Antti (Kerava): Cestuješ hodně mimo Finsko? Nebo tě to po světovém turné s Nightwish ani neláká?

Jukka: Ve volném čase taky moc rád cestuju. Na turné člověk vidím prakticky jenom letiště, hotely a pódia (a taky samozřejmě pár barů). Takže když pak cestuješ ve volném čase, máš příležitost vidět víc.

Reece (New South Wales, Austrálie): 1) Přišel jsi na tu odpověď na otázku "Je náš dům uvnitř, nebo venku?" A jestli ano, jaká odpověď to je? Já si nad tím pořádně lámu hlavu, hehehe.
2) Když ve studiu nahráváte písně o více částech (s bubny a bez nich, např. "Ghost Love Score"), rozdělíte bubnování na více různých nahrávek? Vím totiž, že při nahrávání začínáte jako první právě s bubny.

Jukka: 1) Bezvadnou odpověď jsem na to dostal od jedné Libanonky. Tahle odpověď (která je podle mě přinejmenším uspokojivá) zní: "Dům je venku, domov je uvnitř".
2) Písně většinou nahráváme jako několik různých stop. Je to taky kvůli tomu, že, například v "Ghost Love Score", se atmosféra skladby v těchto různých částech rychle mění. Je snazší dostat se ve studiu do té správné nálady, když se můžeš soustředit na nadcházející část a začít nahrávání přímo na jejím začátku. Kromě toho je v těchto částech taky občas jiné tempo a kvůli tomu je nahráváme zvlášť.

Tuomas 2

Heidi (Helsinky): Kdyby sis s sebou na opuštěný ostrov mohl vzít nějaký film, který by to byl?

Tuomas: "The Village".

Marioano (Itálie): Chtělo se ti někdy uprostřed koncertu na záchod?

Tuomas: Je to trochu divné, ale stalo se mi to jenom jednou, před pár měsíci, když jsme s Kotiteollisuus hráli na On The Rocks v Helsinkách. Už po druhé skladbě mi připadalo, jako by mi měl močový měchýř a hlava explodovat.

The show then ended up becoming a jazz feast... for many reasons.

Anita (Bulharsko): Proč sis místo Tarji vybral zpěvačku, jako je Anette? Nemyslíš, že by v Nightwish měla být operní zpěvačka? Nepřipadá ti, že tímhle měníš koncept celé skupiny k horšímu?

Tuomas: Konceptem skupiny bylo původně hrát akustickou hudbu, zpívanou u ohniště. Takže koncept se změnil už před deseti lety.

A navíc Nightwish operní zpěv opustili už na albu Century Child a od té doby jsme se k němu nevrátili. Lidé si stěžují, že Anette ze skupiny vytlačila operní prvek, ale já myslím, že už to takhle bylo posledních pět let.

Skupina by se nikdy neměla nechat omezovat formátem. Tuhle změnu chtěli podstoupit všichni členové skupiny. Ve všem, co děláš, musíš naslouchat svému srdci, jinak nebudeš nic jiného než otrok. Nightwish není hudební styl, je to pět lidí, kteří dělají hudbu, jakou chtějí a tak jak chtějí.

Je to sobecké, ale upřímné.

Valentina (Milán, Itálie): V nějakých článcích jsem četla, že dobře vaříš. Je to pravda? Co je tvoje specialita?

Tuomas: Hahaa, nevěř všemu, co si přečteš. Mám rád grilování, obracet maso, kukuřici, párky a tak mě uklidňuje, ale k tomu moc kuchařského umění potřeba není. V podstatě se jenom rád dívám do toho ohně.

Ale lidem zřejmě chutnají moje nadívané houby. Dávám do nich spoustu plísňového sýra a česneku.

vasia (Řecko): Co pro tebe znamená Amaranth (pozn.: česky laskavec)?

Tuomas: Je to něco nekonečně krásného a dokonalého, a když vám život jeden dopřeje, musíte ho opatrovat a bez výhrad milovat.

Anonym: V deníku ze studia jsi napsal, že jsi musel vypustit část jednoho z textů. Ve které skladbě to bylo? Jaké verše to byly?

Tuomas: Zpíval to chlapecký soprán ve skladbě "The Poet And The Pendulum", v části "The Pacific". Bylo to příliš obscénní, dítě by něco takového říkat nemohlo (podle sbormistra a já musím souhlasit...), tak jsem to trochu upravil a teď to zpívá Marco.

Dominic (Velká Británie): Jakou skladbu by sis přál napsat, ale udělal to už někdo jiný?

Tuomas: Jde o "Walking in The Air" od Howarda Blakea. Pořád je to pro mě ten nejkrásnější a nejprocítěnější skladba, kterou kdy kdo napsal.

Anna: Co je napsáno na dopisu, co leží vedle toho chlapce na obalu k albu Wishmaster?

Tuomas: Je to tentýž text, který na albu k Oceanborn nese Sova.

Lars (Německo): 1. Přál sis někdy, abys už nebyl slavný?

2. Co si myslíš o současné situaci v životním prostředí?

Tuomas: 1. Každý den, nemám rád publicitu. Ale stejně je v tom zvláštní uspokojení, když vidíš třeba nadšenou recenzi alba a u ní tvoji fotku. Nebo když tě na ulici nevinné dítě požádá o autogram. Nebo když tě někdo v baru pozve na pivo.

Odporuje si to. Nebo možná ne, já nevím. Pomozte mi.

2. Bojím se. Doopravdy se bojím.

Linda (Valkeakoski): Už jsi někdy prochodil "Medvědí stezku" v národním parku Oulanka?

Tuomas: Ano, asi pětkrát nebo šestkrát. Tam jsem vlastně pěší turistiku "objevil", byl to pro mě v životě důležitý okamžik. Je to skvělá stezka, ale v sezóně na můj vkus až moc populární.

Katrin (Rusko): Dokáže tě nějaká píseň hned rozbrečet?

Tuomas: Takových je spousta. Hodně věcí třeba od Vangelise, Howarda Blakea, Jamese Newtona Howarda a My Dying Bride.

BW (USA): Tuomasi, máš nějaké tetování?

Tuomas: Ani jediné.

Lucy (Airdrie): Kdysi jsi řekl, že ideální žena podle tebe není Siréna. Tak jaká je?

Tuomas: Bože, tohle bude uhozené... Něco mezi Neighbor's Girl, Belle z Krásky a zvířete a Christinou Ricci z Ospalé díry.

Claudia (Herzogenbuchsee, Švýcarsko): 1. Jako hudebník jsi vždycky na cestách. Co po návratu domů oceníš nejvíce?

2. Co je na tobě "typicky finského"?

Tuomas: 1. Klid a ticho, přírodu, žitný chléb, být vzhůru dlouho do noci, vidět svou rodinu a přátele.

2. Introvertství, sebeironie, kreativní šílenství.

Kalliel (Německo): Když jsi fanoušek Disneyho, asi jsi byl v původním zábavním parku v Los Angeles, že? Kterou atrakci máš nejradši? Mně osobně se hodně líbili Piráti z Karibiku. Věděl jsi, že už tam přidali Jacka Sparrowa?

Tuomas: Ano, párkrát jsem tam byl. Naposledy s Anette a Marcem, když jsme natáčeli nové klipy. Viděli jsme i obnovené Piráty. Nejradši mám Splash Mountain, Indiana jones Ride a Swiss Family Treehouse.

camila (Brazil): Co jsi v poslední době četl,

Tuomas: "Song of Myself" od Walta Whitmana, knihy o Mumíncích a manuály pro kutily.

Marian (Německo): Napsal jsi i nějaké skladby, které se nelíbily ostatním ze skupiny,

Tuomas: Jsou vždycky slušní a na žádnou mou skladbu vyloženě nenadávají, ale musí být pár, které se jim moc nelíbí. Ale jsou to profesionálové, takže se bez ohledu na to vždycky ze všech sil snaží.

Vzpomínám si, že se Emppuovi moc nelíbil "Moondance", Jukka nebyl zrovna nadšený z "For The Heart I Once Had" a Marco musí při hraní "Sacrament Of Wilderness" vždycky zatnout zuby.

Nefi Kuolema (Česká Republika): Co na hudbě/hudebním byznysu nejvíc nesnášíš,

Tuomas: Vypočítavost! A vybírání skladeb pro singly.

Karolina (Polsko, Gdynia): Slyšela jsem, že máš hezkého huskyho. Jak se jmenuje?

Tuomas: Kdysi jsem řekl, že bych si jednou nějakého rád pořídil. Teď žádné zvíře nemám.

Asi by se jmenoval Vlk :)

Tuomas

Azure (UK): Kde bys chtěl nejraději bydlet, kromě Finska?
Tuomas: Svoji zemi doopravdy zbožňuji, tak mě nikdy ani nenapadlo, že bych žil někde jinde. Ale kdyby mě z Finska z nějakého důvodu vypověděli, jako první by mě napadly Austrálie a Kanada.

Janet (US): Jakou hudbu máš teď zrovna rád?
Tuomas: Mých momentálně pět nejoblíbenějších: 1. Indica: Valoissa, 2. Mike Oldfield: Music Of The Spheres, 3. Brother Firetribe: Heart Full Of Fire, 4. Children Of Bodom: Blooddrunk, 5. Amy MacDonald: This Is The Life

Sara (Los Angeles): Když jdeš do Disneyworldu, nebojí se tě malé děti?
Tuomas: =) No, jednou ke mně přistoupila malá holčička s doširoka otevřenýma nevinnýma očima a zeptala se: "Promiňte, ale jste pán, anebo paní?" Marcovy vousy byly taky docela hitovka.

Lauren (Sydney, Austrálie): Co máš zrovna teď v kapsách?
Tuomas: Spodky s Medvídkem Pú, které mám zrovna na sobě, žádné kapsy nemají. V tomhle hotelovém pokoji je až moc velké horko na to, abych měl dlouhé kalhoty.

Karan (UK): Čeho si na druhých lidech nejvíc ceníš?
Tuomas: Dobroty, slušnosti, věrnosti, schopnosti najít štěstí i v těch nejmenších a nejjednodušších věcech.

Jo (Suffolk, Anglie): Kdyby bylo Dark Passion Play zahrada, jak by vypadala?
Tuomas: Uprostřed je jezírko s temnou vodou, v něm žádná zvířata, obklopené kameny a skalkami. Vede přes něj malý obloukový můstek. Jeho zábradlí je pokryto břečťanem. Před jednou stranou můstku rostou kaktusy, je tam písek a malé skalky a kameny. Na druhé straně můstku rostou na malém kousku zahrady ty nejkrásnější orchideje a obrovský dub s houpačkou na nejnižší větvi. Ale orchideje skoro usychají, protože jsem je zapomněl zalévat. Dub se nad nimi ale mohutně tyčí.

Dakota Brown (Michigan, US): Viděl jsi někdy video Wishmaster - misheard lyrics na Youtube? Jestli ano, co si o tom myslíš?
Tuomas: Je to jedna z nejvtipnějších věcí, co jsem kdy viděl! Kdokoliv ho udělal, chválím.

Cathy (UK): Píšeš ve volném čase poezii (myslím ještě kromě textů k tvým skladbám) a kdo je tvůj oblíbený básník?
Tuomas: Ani ne, všechno, co napíšu, nakonec skončí víceméně jako text. Ale při psaní jednoho alba obvykle popíšu textem tak tři nebo čtyři sešity, takže spousta věcí se nakonec do písní nedostane. Zrovna jsem si prohlížel staré sešity z éry Angels Fall First - Oceanborn – Wishmaster a našel desítky stránek nepoužitých keltských žalozpěvů, textů, nápadů a tak. Taky jsem si všiml, že píseň „Stargazers“ se původně jmenovala „Aztecs“ a „Dead Boy's Poem“ zase „Long-Forgotten“. Možná se k těm textům vrátím, protože se koneckonců zrodily v době, kdy bylo všechno čistší. Můj oblíbený básník je Walt Whitman, obzvláště báseň „Zpěv o mně“. Z finských básník zbožňuji Eina Leina a Uuna Kailase.

Victor (Brazílie): Ve Státech jste hráli "Higher Than Hope" a byla u toho rodina Marca Bruelanda. Jaké to bylo, hrát tu píseň zase naživo? A co "Creek Mary's Blood" S Johnem Two-Hawks?
Tuomas: Ty skladby jsou doopravdy výjimečné a nechceme je hrát moc často. "Creek" jen, když je u toho John, a "Higher" zase pouze tehdy, když se přijdou podívat Bruelandovi nebo když si to okolnosti žádají. Obě písně plují v tak vážných a temných vodách, že je někdy obtížné je řídit. Myslím, že při hraní žádných jiných nemám takovou husí kůži, snad kromě "Poet And The Pendulum".

Aino (Oulu): Co je to nejlepší, co by se ti dnes mohlo stát?
Tuomas: Že by ke mě pár lidí, co znám, přišlo a řeklo, že se jim teď v životě daří mnohem lépe.

Oceanwhisperer (UK): Ze všech písní, které jsi pro Nightwish napsal, pro kterou se ti nejhůře psaly texty?
Tuomas: Někdy je těžké napsat text tak, aby zachycovaly podstatu konkrétního nápadu nebo příběhu. Jde třeba o Dead To The World, Nemo nebo Whoever Brings The Night.

Eleonora (Švédsko): Co děláš jako první, když se vrátíš z turné domů?
Tuomas: Nadechnu se svěžího venkovského vzduchu, nahřeju saunu, vyperu prádlo, podívám se na nějaký béčkový nenáročný film a u něj usnu.

Emma: Pracujete momentálně na novém albu Nightwish? :)
Tuomas: Už o něm přemýšlím, neustále. Zrovna jsem si koupil na texty nový roztomilý sešit se Šňupálkem, ten první už je totiž úplně plný. =) V tuhle chvíli mám hotovou jednu skladbu, dále pak spoustu nápadů, konceptů a názvů skladeb; celkově mám o albu docela jasnou představu. Bude úžasné začít na něm pracovat naplno, to bude někdy příští rok. Ale nejdřív musíme přežít tohle turné, a taky si ho pořádně užít!

Kora (Itálie): Co se ti na hudbě Indicy nejvíce líbí?
Tuomas: Je na ní něco neobvyklého, jedinečného a ryzího, co se mi doopravdy líbí. Fantastické skladby a holky mají velké srdce a skvělou povahu.

stejná fanynka ze stejného místa: že nejsi ženatý!!!!!!!!!! ale jsi moc silný, líbí se mi tvoje svaly! =D
Tuomas: Tohle je fakt dobré... Teď jsi to vystihla.

Amy (Kalifornie, USA): Na jednom z koncertů jsem si s přáteli všimla, že ty a skupina za svým autobusem hrajete basketbal. Hraješ sportovní hry často? Který sport máš nejradši – jako hráč a jako divák?
Tuomas: Nejradši mám tenis, rád ho hraji i sleduji. Když jsem byl mladší, hrával jsem ho často a nedávno jsem uvažoval, že si ho oživím. Před dvěma dny jsem si vlastně poprvé za deset let zase zahrál a bylo to parádní! Teď už mám raketu a boty, takže můžu zase začít trénovat. Nejsem zrovna sportovní nadšenec, ale rád sleduju například finský baseball, hokej a velké fotbalové turnaje.

Heini (Kuopio): Řekni upřímně, vyhodil jsi někdy něco, co jsi od fanoušků dostal? A doopravdy čteš všechny dopisy od fanoušků? (Nevěřím tomu.)
Tuomas: Všechny dárky a dopisy si doma schovávám. No, jednou mi fanoušek dal jeden a půl metru vysokou kytku v květináči, kterou jsme domů prostě přivézt nemohli. Ale stejně díky! Doopravdy si přečtu každý dopis, který mi přijde.

Cristina (Wirkala): Vyjmenuj pár věcí, které děláš, když se nikdo nedívá!
Tuomas: Na youtube sleduju disko hity z 90. let, namáčím studené párky v octě, mluvím s ohništěm a zpívám. A píšu hudbu.

Jaime (Peru): Kolikrát za den se opíjíš?
Tuomas: Whoah, asi budu muset trochu vylepšit svoje vystupování na veřejnosti..

Phoebe (Anglie): Ahoj, Tuomasi, jak se máš? Co je podle tebe nejdivnější na tom, že jsi slavný? Už tě někdy vyděsilo, kolik fanynek máš, nebo jak se chovají? Jsi úžasný!!
Tuomas: Ahoj, Phoebe, mám se dost dobře, díky! Nejdivnější na tom asi je, že si někdy připadám, jako bych všem patřil. Nejsem si jistý, jestli toho chlápka na obálce Rocksound nebo bulváru ještě poznávám. Prostě mě zavřete do klece a přineste mi banán. Obvykle jsou fanoušci, které potkávám, velmi milí, zdvořilí a chápaví. Párkrát mě někteří fanoušci nebo dopisy od nich trochu vyděsili. A musím zdůraznit: NIKDY nechatuju na internetu, o messengerech nebo skypu vůbec nic nevím a nejsem zaregistrovaný na Facebooku. Je tam pár "falešných Tuomasů" a mrzí mě, jestli tihle podvodníci někoho zmátli nebo naštvali.

Calli (Kalifornie, US): Tuomasi, kdybys mohl žít v nějakém fantasy příběhu nebo v pohádce, která by to byla?
Tuomas: Bohatě by mi stačila jakákoliv "... a pak žili šťastně až do smrti". A na cestě tam bych se rád mrknul do Kačerova a Muminího údolí.

Helena a Anni a Hämeenlinny: Máte pro vaše skladby nějaké přezdívky? My například Bye Bye Beautiful říkáme "Paipatus" =)
Tuomas: Ano, pár jich máme, třeba Keidenssi-Pentti, Döddödödöö, Sliippari & While Your Hips Are Still Spread.

MrMikkeli (Mikkeli): Babičkovský styl moc nejde... Smůla... Tarju zpátky.
Tuomas: Podle mě jede dost dobře.

Marco

Victoria (Kalifornie, USA): Jak bys popsal rozdíly mezi tvou prací v Nightwish a v Tarotu? Co máš na svém působení v těchto skupinách rád a naopak nerad?

Marco: V Tarotu musím stát v čele skupiny a víc se starat o vedení. Být velký šéf je na jednu stranu fajn, ale s tou pozicí jde taky ruku v ruce hodně zodpovědnosti. V Nightwish mám jako jeden z obyčejných členů skupiny víc prostoru a volnosti. Skoro všechna moje hudba a texty jsou určené pro Tarot, ale něco málo zahrajeme i v NW. Všechno musí samozřejmě nejdřív profiltrovat Tuomas.

Anonym: Máš nějakou oblíbenou počítačovou hru nebo film?

Marco: Před pár lety jsem hrál RPG "Planescape: Torment". Má to fakt skvělý a zvláštní příběh chlapíka, který hledá ztracenou smrtelnost. Moje oblíbené filmy si můžete přečíst v informacích o členech skupiny tady na stránkách. NeoMvsEu (Internet): Proč jsi vyměnil svoji basovku za Warwick Vampyre, jak je vidět v klipu k "Amaranth"?

Marco: Neupustil jsem od ní natrvalo. Infinity budu pořád hodně používat. Prostě už jsem nějakou dobu pokukoval po Vampyre a teď jsem měl možnost si ji pořídit. Pořád přemýšlím, jak ji zapojit do vystoupení na koncertech.

Leslie (Los Angeles): 1. Kdybys zítra zemřel (což by byla katastrofa), jaký bys chtěl mít epitaf?
2. Jak si představuješ dokonalý den?

Marco: 1. Konečně si ten línej parchant lehl natrvalo.
2. Ve vší upřímnosti: Kdybych mohl jen na jediný den zapomenout na všechno kolem byznysu, na hádky, očekávání ostatních, foťáky na mobilech, když jsem v parku s rodinou. Všechno tohle už ke slávě patří, má to své světlé i stinné stránky. Asi jsem si tu jámu vykopal sám a pak do ní spadl.

Matthew (USA): Věříš na mimozemšťany?

Marco: Vážně nevím, jestli jsou mimozemšťani šedí mužíčci, co nás seshora pozorují. Ale vesmír je obrovské a různorodé místo, takže je pravděpodobnější, že tam venku existuje jiný život, než že by to pravda nebyla. Tomu věřím.

jonna (Kuopio): Před nějakou dobou jsi žil v Kuopio. Mohl bys říct nějaké obzvlášť důležité místo nebo vzpomínku, která se k tomu městu váže?

Marco: Kdybych měl jedno vybrat, bylo by to molo Kuopionlahti. Strávil jsem tam spoustu letních dnů s kluky ze skupiny, přáteli a se ženou. Popíjeli jsme pivo, skákali do jezera a tlachali. To byly krásné časy...

Jule (Německo): Budete hrát naživo "While Your Lips Are Still Red"?

Marco: Mluvili jsme o tom, ale ještě jsme tu skladbu nezkoušeli. Jednou ji pravděpodobně zahrajeme.

Rosa's Poem (Karkkila, Finsko): 1. Co si myslíš o tom, že si některé z nových písní Nightwish našly cestu na internet?
2. Jaké to teď je zpívat najednou s Anette, když jsi tolik let na koncertech vídal Tarju?
3. Pomáhá ti křičet "Fuck yeah" a podobně dostat se na koncertu (nebo i jindy :D) do správné nálady? Mně to aspoň vždycky pořádně nakopne!!

Marco: 1. Je mi z toho nanic.
2. Ještě spolu nehrajeme dlouho, ale rozhodně nám to spolu klape. Anette se zdá reagovat na vše trochu otevřeněji.
3. Taková věc se normální zdá být docela banální, ale jen do chvíle, kdy se člověk dostane do nálady a začne takhle křičet. To je rock, nevázanost...

Elina: Jaký jsi byl, když jsi chodil na základní školu (7-11 let)?

Marco: Blázen do science fiction a fantasy. Číst jsem uměl už hodně brzo (ve čtyřech letech) a to mě poznamenalo.

Marje (Německo): Jak se připravuješ na turné? Zkoušíte každý den?

Marco: Osobní zkoušky probíhají každý den, pokud mám čas. Některé dny pak cestuju nebo jsme na předváděcích akcích pro nové album, takže čas prostě není. Skupinové zkoušky musíme dopředu hodně plánovat. Všichni žijeme někde jinde, a proto je opravdu nutné si to takhle dělat. Teď nedávno jsme dva týdny zkoušeli v Keravě, kde mají Emppu a Tero malé studio. Pak jsme šli do Tampere, kde jsme se pět dní věnovali zkouškám světelné show a obecných věcí k turné.

Nefi Kuolema (ČR): Na festivalu On Dark Winter's Night budeš hrát s Nightwish i s Tarot. Bude náročné hrát se dvěma skupinami, nebo je to pro tebe normální?

Marco: Normální to není. Asi to bude hodně náročné a hektické. Jde ale jenom o dva večery za sebou, takže by to mělo být v pohodě. Každý večer mezi Nightwish a Tarot hrajou další skpuiny, takže si možná budu moct trochu odpočinout a popadnout dech. Když to zvládl Zakk Wylde s Black Label Society a s Ozzym, tak já bych měl taky.

Dana (USA): Mezi nahráváním demo verze Amaranthu, ve které zpíváš ty, a nahráváním verze Amaranthu na albu/singlu, ve které už zpívá Anette, se změnil text v refrénu. Došlo k té změně z nějakého zvláštního důvodu? Nebo se prostě rozhodlo, že se musí změnit?

Marco: Změnil to Tuomas. Nový text by měl být lepší. A taky je.

Miss Drakul (Brazílie): Kdyby tvůj život byl hudební skladbou, jak by se jmenovala?

Marco: Privilegium existence.

Miss Drakul (Brazílie): Jaké to bylo skládat "The Islander"?

Marco: Doma jsem si pohrával s akustickou kytarou a napadl mě riff. Další den jsem přišel na melodii a verš a napadlo mě, že z toho bude píseň. Jednoho dne jsem vymyslel refrén. Pak jsem si musel sepsat pár slov, abych si to mohl nahrubo nahrát. Pořádně jsem si výsledek poslechl, byl spokojený a řekl si, že to zahraju Tuomasovi.

Bejmani (Ziefen, Švýcarsko): Vždycky jsem si říkal, jak zvládáš zároveň zpívat i hrát. Soustředíš se pořádně jen na jednu věc a tu druhou pouštíš na automatiku, nebo se naopak stejně důkladně soustředíš na obojí?

Marco: Vždycky když zkouším nové skladby, dělá mi to nejdřív problémy. Obzvláště když si načasování vokálů a basovky odporuje. Obvykle si v takových místech nacvičím basovku na automatiku, protože na vokály se musím soustředit víc. Právě zpěv totiž koneckonců posluchač vnímá nejvíce. Po několika koncertech už se ale dostanu do bodu, kdy nemusím nijak zvlášť přemýšlet ani o zpěvu, ani o hraní.

Christian B. (Kuchen, Německo): Hrajete líp, když u toho pijete alkohol?

Marco: Ne. A nechci se bránit, ale možná jsme trochu uvolněnější.

Susi (Vídeň): Když jsi byl dítě, čím ses chtěl stát, až vyrosteš? Snil jsi vždycky o tom, že budeš hrát?

Marco: Do hudby jsem se zbláznil už kolem devíti, desíti let. Nejdřív jsem chtěl být kosmonaut. Ale i teď mám kolem sebe samé hvězdy ;-)

Alain (Švýcarsko): V srpnovém Nightmailu Tuomas na otázku, kterou píseň ostatní členové skupiny nemají rádi, odpověděl "Marco musí při hraní "Sacrament Of Wilderness" vždycky zatnout zuby". Proč se ti ta skladba nelíbí? Podle mě je skvělá! =)

Marco: Vlastně proti ní nic nemám. Řekl bych, že vokální melodie jsou trochu předvídatelné a ostatní písně jsou záživnější, protože v nich ta předvídatelnost není. Ale i tak je to dobrá součást koncertu.

Alexandra (Německo): Kdybys ses mohl na jeden den stát Bohem, co bys na světě změnil?

Marco: Zrušil bych všechny peníze a možná taky cigarety.

Marian (Německo): Kterou píseň si na podiu nejvíc užíváš?

Marco: Nejzábavnější je asi "She is My Sin". Je pořádně rázná. Jinak taky rozhodně "The Islander", protože je to první případ, kdy naživo tak výrazně změníme atmosféru nějaké písně.

Emppu

Nefi Kuolema z České Republiky: Věříš na osud, posmrtný život a takové věci?

Emppu: Hmmmm. V něco věřím, ale ještě úplně nevím v co. Je to nějaká směs různých vír/názorů. S pozdravem váš reverend Vuorinen.

Petra z Maďarska: Kdyby ses zítra ráno mohl probudit jako někdo jiný, kým bys rád byl?

Emppu: Domorodcem z dosud neobjeveného ostrova.

Madzialena z Polska (Mragowo): Tak nejdřív, podle mě jsi jeden z nejbáječnějších kytaristů. Zdá se, že už jsi dosáhl mnoha úspěchů: děláš, co máš rád, vytváříš a hraješ hudbu, kterou uvnitř cítíš. Co je teda momentálně tvůj sen?

Emppu: Děkuju. V budoucnosti by mě potěšil domek u jezera. To už je mým snem delší dobu, ale v nejbližší době se mi to kvůli turné nesplní. Za pár let na tom snad budu moct zapracovat.

SuperSwede ze Švédska: Máš nějaké zlozvyky?

Emppu: Ne. =)

Tony z Kanady: Uvažovali jste někdy o tom, že byste do skupiny přijali dalšího kytaristu? Jestli ano, tak proč? Jestli ne, tak proč?

Emppu: Hledáš práci...? Neuvažovali jsme o tom, protože by mohly vznikat nějaké konflikty. Takhle se musím hádat akorát sám se sebou.

Javito z Mexika: Kolik trsátek hodíš za jeden koncert mezi lidi?

Emppu: Tolik, kolik mi kytarový technik Antti dá. 40-80?

firetears z Rakouska: Máš rád fotografování, že? Co fotíš nejradši?

Emppu: Je to teď můj nový velký koníček, vyvažuje to ten rock'n'rollový život. Ani moc nezáleží na tom, co fotím, ale samozřejmě dávám přednost ženským modelům před mužskými.

darkjenny z Rakouska: Na co myslíš po probuzení jako první?

Emppu: Ta kocovina...!! Už zase??!

Martin z Norska: Viděl jsem, že máš na hlavě kytary mezi strunami zastrčená trsátka. K čemu tam jsou?

Emppu: Můžu si rychle vzít nové, když mi to v ruce vypoví službu.

Jess z St. Albans (Británie): Slyšela jsem, že máte ve Finsku povinnou vojenskou službu. Šel jsi na vojnu? A jestli ano, líbilo se ti tam? Co přesně jsi měl na starosti?

Emppu: V roce 1998 jsem sloužil u praporu v Keuruu. Radši bych zůstal doma. Tímto zdravím plukovníka Jariho Mäenpääa a díky za pomoc s vyřizováním opušťáku kvůli koncertům. Až mě povolají ze zálohy, pivo bude na mně.

Sophie z Nového Zélandu: Jak by ses popsal mimozemšťanovi?

Emppu: Ahoj. Já Emppu. Známe se? Chodíte sem často?

Heli: Hraješ někdy ÚPLNĚ střízlivý?

Emppu: Co že to?? Zbláznil ses!???!

auto-mies: Ahoj! Říkal jsem si, jestli jsi někdy chtěl hrát na jiný nástroj než na kytaru?

Emppu: Napadlo mě to, ale kytara je koneckonců královna všech nástrojů. Bylo by fajn občas si zabrnkat si na klavír, ale ten by zabral moc místa.

David z Kanady: Je pravda, že jsi přešel na kytaru Les Paul, aby to víc sedělo k Anettině tvrdšímu hlasu?

Emppu: Bylo to tak, že když jsme jeli do LA, zapomněl jsem si kytaru doma, tak jsem musel běžet do nejbližšího obchodu s kytarami a koupil si ESP Eclipse. Takže odpověď zní: Ne!

Amanda z USA: Tuomas říkal, že se ti moc nelíbí Moondance. Jak to?

Emppu: Nemám rád tanec a při měsíčním světle mi vstávají vlasy na hlavě a totálně mi přeskočí v hlavě.

Christin z Německa: Viděla jsem váš koncert "Sushi Patrol" v Hamburku (Byli jste parádní!!! Jen tak dál!)
1. Co sis myslel, když jste přišli na pódium a viděli v podstatě prázdnou halu? Nebylo to zvláštní hrát před tak málo lidmi? Byli jsme zklamaní?
2. Kdo vymyslel název "Sushi Patrol"?

Emppu: 1. Čekali jsme to. Menší koncerty mají intimnější atmosféru, což je jedině dobře, a tvoje chyby uvidí míň lidí.
2. Ewo

Konsta z Helsinek: 1. Jaká je ve skupině atmosféra?
2. Jak ses před prvním koncertem cítil? A jaké to bylo hrát po tak dlouhé době pro finské posluchače?

Emppu: 1. To je každý den jiné. Momentálně (ve Filadelfii, v zákulisí) jsme všichni unavení, ale celkově máme dobrý pocit. Smells like a teamspirit.
2. Byli jsme v pohodě, protože jsme měli švédský lidský štít. Všichni se soustředili jenom na Anette, takže my jsme měli klid. Skvěle jsme se bavili, i když nás někteří probodávali pohledem, ale postupem času se všechno uvolnilo.

Tinuviel z Německa: Kterou píseň máš z nového alba nejradši a proč?

Emppu: Amaranth, protože je to takový pohodový živý kus. Můžu se soustředit na jiné věci... =)

Nick z USA: Kdyby sis měl vybrat nějakou píseň Nightwish do hry Guitar Hero, která by to byla?

Emppu: Whoever Brings The NIght. Je to hodně riffová píseň, takže by pro tu hru byla ideální.

Jukka

Alicia (Francie): Co uděláš jako první, až se dostaneš domů? =)
Jukka: Po návratu z turné se vždycky nejdřív pozdravím s rodinou, ale hned potom začínám zahřívat saunu. Jestli bych z Finska chtěl něco exportovat, byla by to rozhodně sauna!!

Cristina (Barcelona): Pracuješ ve světě hudby, víš, jaké to je, být na turné a tak daleko od rodiny. Jestli z tvých dětí budou muzikanti, jak myslíš, že se jako otec budeš cítit?
Jukka: Rozhodně bych je v tom podporoval, ale taky bych jim řekl o všech možných problémech a poprosil je, aby svým případným životním partnerům vysvětlili, jak to bude probíhat. Vždy je nutné dělat kompromisy, ale například v případě turné nemůžete myslet jen na sebe a na svou rodinu, ale i na ostatní členy kapely a na techniky. Takže vše musí probíhat hladce a nesmí docházet k nepříjemným překvapením jako například zrušení koncertů/turné kvůli rodinným záležitostem.
Ale samozřejmě bych jim řekl o tom, jak skvělý pocit je být na pódiu, a o spoustě dalších úžasných věcí spojených s muzikantskou dráhou.

mistrez of metal (San Francisco): Jste na sebe někdy během turné naštvaní kvůli tomu, že musíte tak dlouhou dobu být spolu? Jak to pak řešíte?
Jukka: Čas od času člověka naštve, jak se ostatní chovají nebo co dělají, ale všichni jsme se naučili dávat si navzájem dost prostoru a taky vztek spolknout, když je třeba. Samozřejmě dochází k situacím, kdy si musíte dát pauzu, potom si o tom prostě promluvíme a řekneme tomu druhému, co dělá špatně, a aspoň doposud se nám vše dařilo řešit bez pěstních argumentů.

Maija (Kuusankoski): Které postavy od Disneyho ses jako malý bál? Nebo které jiné ses bál?
Jukka: Nikdo od Disneyho mě neděsil, ale viděl jsem jeden díl Twilight Zone (aspoň myslím, že to byl tenhle seriál) a tam byl Shadow Man. Dost dlouhou dobu potom jsem se vždycky díval pod postel, jestli tam někdo není, než jsem šel spát.

Ali (USA): Jaký nejvtipnější okamžik na turné jsi dosud zažil?
Jukka: Nejlepší okamžik ve chvílích volna byl rozhodně den v Las Vegas a obzvláště dvě hodiny strávené u rulety s Tuomasem, kdy jsem vyhrál 1100 dolarů. Někdy má člověk prostě štěstí.

Charlotte (Anglie): U které písně cítíš nejvíc emocí, když hraješ naživo, která ti připadá nejsilnější?
Jukka: Určitě závěrečná část „The Poet And The Pendulum“. Bubny tam nejsou vůbec náročné, tak můžu prostě najet na automatiku a poslouchat texty, vnímat.

Joana (Portugal): Máš pořád čas dělat na Shopu?
Jukka: Díky dobrému internetovému připojení není těžké se na turné starat o webshopy. Ostatní mají na starosti denní záležitosti v našem skladišti, ale já se pořád věnuji mnoha věcem v pozadí.

Tinuviel (Německo): Chceš si nechat udělat ještě nějaká další tetování? Jukka: Už jsem o svém dalším tetování přemýšlel, ale pořád nejsem rozhodnutý, kdy si ho dám udělat. Přemýšlím o tom neustále a jakmile přijdu na konečnou verzi obrázku, nechám si ho vytetovat. Mikko (Karvia): Kterou píseň ses naučil hrát jako první? Hrál jsi někdy na nějaký jiný nástroj?
Jukka: Nějaké věci jsem uměl už z hudebky a školní kapely, ale už si nevzpomínám, o co šlo. Ale první skladba, kterou jsem se naučil hrát jako celek, byla pravděpodobně „Nothing Else Matters“ od Metallicy. Nikdy jsem doopravdy nehrál na nic jiného než na bubny.

Emilia (Kajaani): Dají se paličky na buben zvládnout lépe než ženy? :D
Jukka: Rozhodně! Paličky se točí, když chcete, aby se točily, ale když jde o ženy, někdy to prostě poděláte a palička vám spadne. Když při hraní notu vynecháte, není to konec světa, ale co se žen týče, i ta nejmenší chybička vás může hodně stát. Pak vás čekají hodiny mučivých rozhovorů, slz a skřípění zubů. Muži! Buďte svobodnými bubeníky!

Minä (Finsko): Dostáváš při hraní do rukou nebo nohou hodně křeče? Jestli ano, ruší tě to při hraní? Hodně štěstí a úspěchů :)
Jukka: Křeče mívám málokdy, ale na koncertě „End of an Era“, asi během „Ghost Love Score“, jsem dostal doopravdy silnou křeč do nohou. Celý set jsme ten den odpoledne naplno odehráli už jeden a půlkrát, tak to byl dost náročný den. Bylo docela zajímavé snažit se udržovat aspoň nějaký rytmus, když mi cukaly nohy a odmítaly poslouchat. Naštěstí se po té skladbě křeč uvolnila a po zbytek koncertu už jsem žádné problémy neměl.

Konrad (Polsko): 1. Jak trávíš dovolenou?
2. Jsi věřící?
Jukka: 1. Snažíme se s rodinou cestovat, kdykoliv je to možné. Naneštěstí to během mých pauz není vždycky proveditelné, protože má žena pracuje, ale to potom vždycky jenom trávím čas s děckama doma a věnuju se běžným domácím věcem, které mi na turné chybí.
2. Nejsem věřící v tom smyslu, který je spojován s církví, ale věřím ve většinu učení z Bible a taky věřím v dobré skutky. Člověk nemusí nutně uznávat vyšší moc, aby věřil v dobro nebo respektoval druhé lidi. Stačí chovat se k ostatním tak, jak byste si přáli, aby se oni chovali k vám, protože z toho vzejde spousta dobrého.

Erixon (Umea, Švédsko): Co je nejlepšího na tom, být bubeníkem?
Jukka: Hraješ na NÁSTROJ BOHŮ!!!

Mark (Irsko): Jak probíhaly koncerty v USA v porovnání s ostatními turné, která jste tam hráli předtím?
Jukka: Velice dobře. Dvě turné máme za sebou a další už je zamluvené na září. Atmosféra je tam doopravdy dobrá a přišla se na nás podívat spousta lidí, takže toho od turné v září čekáme hodně.

Lodrik Bardric (Uldart): Zahraješ nějaký koncert nahý?
Jukka: =) Už jsme se o tom fakt bavili, protože by to za bubny nikdo neviděl a mnohem líp by to luftovalo, ale asi by mi bylo líto Ulsche (technika přes bubny), nechtěl bych mu vystavovat na odiv svoje dobře vytvarované pozadí.

Andriy (New York): Hraješ počítačové hry? Které? A která kapela ze současné finské rockové scény se ti nejvíce líbí?
Jukka: Počítačové hry nehraju, ale na turné zabíjím čas s Nintendo DS. Momentálně hraju Puzzle Quest a to je doopravdy návykovka. Dobře tak překonávám volné hodiny. Poslední dobou jsem si moc alb nekoupil, ale určitě si chci co nejdříve poslechnout nové album od Stelly.

Kati (Česká republika): Když jste na turné, sleduješ, jak hrají vaše předkapely?
Jukka: Vždycky se podívám na jeden koncert na začátku turné, a když mě kapela zaujme, sleduji i ostatní koncerty, kdykoliv je to možné.

Karen (Německo): Když jsi s dětmi doma, sleduješ někdy v televizi dětské programy? Jestli ano, které a co si o nich myslíš?
Jukka: No jistě! Můj nejoblíbenější je rozhodně Medvídek Pů. Je vynikající a moje děti ho zbožňují. Skvělý je i Mickey Mouse’s Club House. Malí si s postavami vždycky zpívají a je to paráda!

Justyna (Chicago): Kdyby ses mohl vrátit v čase (jen jednou), kam by ses vydal? Co bys napravil?
Jukka: Kdybych se mohl jednou vrátit v čase, přirozeně bych šel napravit nějakou velkou tragédii. Možná bych se postaral o jistého desátníka se směšným knírkem a zastavil tohoto „vizionáře“, než by mohl realizovat svoje šílené plány.
Ale kdybych mohl podívat na nějaké místo v nějakém čase, které bych chtěl doopravdy vidět, asi bach rád viděl, jaké to bylo, když světu vládli dinosauři.

Verunka (Česká republika): Jaký byl nejlepší dárek, co jsi kdy dostal?
Jukka: Jestli tě zajímají dárky od fanoušků, úplně nejradši mám kovový přívěšek ve tvaru trsátka s karikaturou mého obličeje. Je vážně super, zrovna ho mám na sobě.

Ariel (Severní Carolina): Tuomas řekl, že se ti moc nelíbí „For The Heart I Once Had“. Proč?
Jukka: Na zkouškách byla ta píseň bez zpěvu a všeho dost nudná. Taky jsme se moc neshodli ohledně jistého bubnového partu – já ho chtěl ozvláštnit, aby byl zajímavější, ale Tuomas a Marco měli jiný názor a nakonec jsme zvolili tu přímější alternativu. A po přidání vokálů, orchestru a sborů je z té skladby doopravdy krásný kousek.

Je zakázáno používat jakýkoliv materiál z těchto stránek bez souhlasu webmasterů.